Syrský prezident Bašár Asad přiznal v rozhovoru pro americkou zpravodajskou televizi Fox News, že Sýrie má chemické zbraně a ujistil zároveň, že tento arzenál bude zničen. Jeho likvidace bude stát jednu miliardu dolarů a potrvá nejméně rok, řekl Asad v interview pořízeném v úterý v Damašku, které FoxNew odvysílala ve středu večer. Ze Sýrie zatím přišly zprávy o střetu mezi různými skupinami povstalců.
Syrská vláda dodrží dohodu dosaženou s Ruskem a USA ohledně likvidace svého chemického arzenálu, řekl Asad. Zároveň ale kategoricky prohlásil, že jeho síly nejsou odpovědné za útok s nasazením chemických zbraní z 21. srpna u Damašku.
Asad ve svém vystoupení podle agentury Reuters řekl, že jeho vláda je připravena odevzdat své chemické zbraně kterékoliv zemi, která bude ochotná vzít na sebe riziko jejich převzetí. Nejedná se prý ale o ústupek kvůli americké hrozbě vojenského zásahu. "Sýrie se nikdy nepodvoluje hrozbám. Spíše jsme odpověděli na ruskou iniciativu, z vlastní potřeby a přesvědčení," prohlásil Asad.
Na otázku, zda by byl ochoten předat syrské chemické zbraně americké vládě, Asad odpověděl: "Jak jsem řekl, bude to vyžadovat spoustu peněz, zhruba jednu miliardu. Bude to velmi škodlivé pro životní prostředí. Jestli je americká administrativa připravena zaplatit takové peníze a převzít odpovědnost za převezení toxických látek do Spojených států, proč by to neudělali?"
Asad před týdnem podepsal dekret o přistoupení Sýrie k Úmluvě o zákazu vývoje, výroby, skladování a použití chemických zbraní. V sobotu pak Spojené státy a Rusko dospěly k rámcové dohodě v otázce zničení syrských chemických zbraní. Sýrie musí podle dohody do týdne předat seznam svého chemického arzenálu, do poloviny příštího roku musejí být chemické zbraně ze Sýrie odvezeny a zničeny. Experti ale pochybují, že se podaří tento plán v podmínkách občanské války v zemi realizovat.
Syrský prezident ale prohlásil, že jeho země není v občanské válce. "Máme válku, nový druh války s desetitisíci džihádisty, více než 80 národností," řekl Asad. "Mohu vám říci, že 80 procent - a někteří říkají 90 procent, nemáme přesné údaje - těchto teroristů jsou členové al-Kajdy a jejích odnoží," dodal v rozhovoru vedeném v angličtině se dvěma významnými redaktory televize Fox News.
V této válce podle Asada zahynulo od jejího vypuknutí před dvěma a půl lety "desetitisíce Syřanů" a patnáct tisíc vládních vojáků. Ti byli zabiti většinou při "teroristických útocích, sebevražedných atentátech a vraždách".
Rebelové proti sobě
Skupina islámských radikálů, která se hlásí k teroristům z al-Kajdy, tento týden obrátila zbraně proti syrské opoziční armádě. U hranice s Tureckem se zmocnila města Azaz a zabila přitom pět členů Syrské svobodné armády (FSA). Podle agentury AP jde o jeden z prvních případů, kdy proti sobě zvedly zbraně dvě skupiny, jež dosud spojoval boj proti režimu. Přestřelka nastala, když se FSA snažila zabránit islamistům unést německého lékaře, který pracuje v soukromé klinice v Azazu.
Turecko kvůli střelbě uzavřelo hraniční přechod Öncüpinar, který leží proti Azazu. Humanitární pomoc, která se do Sýrie dostává přes tento přechod, tak byla zastavena. Turecko navíc odmítlo kritiku, podle níž podporuje právě radikální část opozice a snaží se jí zneužít pro boj proti syrským Kurdům. Dosud praktikovalo politiku otevřených dveří jak pro povstalce, tak pro prchající civilisty. Přechody ale občas zavírá, když se boje na hranici vystupňují.
Syrská opozice má pod kontrolou velké části syrského severu a bratrovražedný boj může tuto její výhodu zmařit, soudí člen opozice Abdalláh Tárik. "Povstalecké skupiny si navzájem nedůvěřují a režim toho zneužije. Nejenom, že FSA bojuje s lidmi z al-Kajdy, ale rivalita je i uvnitř FSA a rovněž mezi jednotlivými islamistickými skupinami."
List The Wall Street Journal napsal, že do bojů na severu je zapojená skupina, která si říká Islámský stát v Iráku a Levantě (ISIL). Jde o iráckou odnož al-Kajdy a letos se k ní přihlásila například fronta An-Nusra, která bojuje v Sýrii. Syrská složka ISIL podle listu minulý týden zahájila vlastní operaci, při níž zabírá území dobyté FSA. Bojovníci této armády, za níž stojí Západ, nyní islamisty považují za stejné ohrožení jako syrskou vládní armádu.
"Je to válka, která má tři fronty. FSA bojuje proti Asadovu režimu, proti libanonskému Hizballáhu, který pomáhá vojsku, a teď i proti bojovníkům svaté války z ISIL," citoval Wall Street Journal amerického představitele. V USA se mnozí kloní k závěru, že FSA bojuje o přežití.
K islamistickým skupinám se v poslední době připojilo mnoho zahraničních bojovníků, pro něž je válka v Sýrii hlavně příležitostí k historickému boji sunnitů proti šíitům. Jejich cílem je nastolit v Sýrii islámský stát. Pro civilisty to znamená nové nebezpečí v podobě útoků motivovaných nábožensky. Snahou radikálů je likvidovat šíity, jejich modlitebny a také příslušníky šíitské sekty alávitů, která Sýrii vládne.
Zrovna dnes přišlo při pumovém útoku v centru Sýrie o život 19 lidí. Všichni jeli autobusem, v jehož blízkosti vybuchla nálož. Incident se stal v provincii Homs, v převážně alávitské vesnici Džabúrín.
Použití chemických zbraní, konkrétně nervového plynu sarin, při srpnovém útoku u Damašku "jasně a nezvratně" prokázali inspektoři OSN ve své zprávě předložené v pondělí generálnímu tajemníkovi OSN. Neukázali v ní ale na jeho viníka. Asad označil v rozhovoru s Fox News tuto zprávu inspektorů za "nereálnou a nepravdivou".
"Každý může vyrobit sarin," prohlásil syrský prezident a dodal, že útok u Damašku byl zločinem. "Takže ne, my jsme ho nespáchali. Jedním slovem, nepoužili jsme žádné chemické zbraně v Ghútě (damašské předměstí)," prohlásil Asad.
Západní státy, především Francie, Velká Británie a USA, na základě předloženého důkazního materiálu považují za "nezpochybnitelného" pachatele srpnového chemického útoku vládu v Damašku. Rusko naproti tomu podporuje stanovisko syrské vlády a označuje útok za provokaci ze strany povstalců.
Rada bezpečnosti OSN v současnosti připravuje rezoluci požadující od Damašku likvidaci jeho chemického arzenálu. Zástupci pěti stálých členů Rady se ve středu už podruhé sešli k projednání návrhu rezoluce předloženého západními státy. Snaží se nalézt kompromis mezi požadavkem Západu, aby rezoluce obsahovala hrozbu silou, pokud by se jí Damašek nepodřídil, a kategoricky odmítavým stanoviskem Moskvy v tomto bodě. Pokud by se podařilo pětici stálých členů RB dospět ke kompromisnímu řešení, mohla by Rada o dokumentu hlasovat o víkendu.
