Sebevražedný útočník ve středu napadl konvoj německých vojáků nedaleko mezinárodního letiště v afghánském hlavním městě Kábulu. Nikdo z vojáků v konvoji nebyl zraněn. Na letištní základně se v době atentátu nacházel náčelník českého generálního štábu Petr Pavel. Jemu, ani žádnému z dalších Čechů atentát nezpůsobil žádná zranění.
Útok, k němuž se vzápětí přihlásilo hnutí Taliban, se odehrál v době, kdy je v severním Afghánistánu na návštěvě německý ministr obrany Thomas de Maiziére. Nikdo z koaličních vojáků, ať už z Česka, nebo jiných zemí,nebyl zraněn. Čeští vojáci počkali v českém logistickém centru, dokud neskončil poplach. Generál Pavel poté pokračoval v programu.
De Maiziére označil útok za znepokojivý. "Bezpečnostní situace je zde nadále vratká. Ale není žádný důvod k tomu, abychom svůj kurz měnili," prohlásil. "Bezpečnostní situace v Afghánistánu asi nikdy nebude taková, na jakou jsme zvyklí v Německu," poznamenal také
Atentátník v automobilu zaútočil u severní brány spojenecké základny na letišti v Kábulu ráno, když do brány vjížděla německá kolona. Útočník zemřel na místě. Zničeno bylo koaliční vozidlo a poničen byl i vstup do základny.
"Můžeme potvrdit, že se sebevražedný útočník ve středu pokusil napadnout konvoj Mezinárodních sil pro podporu bezpečnosti (ISAF)," řekla mluvčí ISAF Latondra Kinleyová. "Útočník byl zabit, ztráty ani zranění na straně ISAF nejsou," dodala.
Šlo o nejvážnější úder proti jednotkám bundeswehru v Kábulu za poslední léta.
K útoku se přihlásil Taliban v textové zprávě, kterou zaslal mluvčí skupiny Zabiulláh Mudžáhid. Podle něj výbuch nálože odpálené sebevrahem v automobilu zničil dvě německá vozidla a "zabil nebo zranil deset vojáků". Taliban běžně přehání údaje o počtech obětí svých útoků proti vládním a zahraničním cílům.
Na letišti sídlí jedna z nejvýznamnějších základen sil vedených NATO v Afghánistánu. Útoky na důkladně střežené letiště a v jeho blízkosti jsou relativně zřídkavé.
Situace v Kábulu je napjatá od minulého měsíce, kdy prezident Hamíd Karzáí překvapivě oznámil, že odloží podpis klíčové dohody s USA. Ta má stanovit budoucí americkou vojenskou přítomnost v Afghánistánu poté, co v příštím roce skončí bojová mise vedená NATO.
