Austrálie je kvůli své geografické poloze pro uprchlíky jen těžko dosažitelná. Kdo se ale přeci jen dostane k jejím břehům, má v posledních letech jistotu, že se dostane do internačního tábora a že svůj pobyt za mřížemi si i zaplatí. Nyní oznámila labouristická vláda změnu kurzu, píše list Neue Zürcher Zeitung.
V Austrálii již nebudou žadatelé o azyl muset hradit náklady na svou internaci. Jak minulý týden uznal na tiskové konferenci ministr pro imigraci Chris Evans, dosavadní politika byla neefektivní a nespravedlivá. Labouristický ministr tak uposlechl doporučení několika vládních komisí a australského ombudsmana. Ten už v dubnu 2008 prohlásil, že ohromné dluhy způsobují uprchlíkům, kteří v zemi legálně žijí, velké potíže.
Výbor Senátu už v roce 2006 kritizoval stávající praxi s tím, že jde o nespravedlnost vůči velkému počtu lidí.
Dluhy v šesticiferných částkách
Ministr Evans hovořil o relativně vysokých nákladech na internaci, ale zároveň poznamenal, že jen malý zlomek z těchto peněz internovaní skutečně zaplatí. V minulých dvou letech dostali uprchlíci účty v celkové výši 54,3 milionů australských dolarů (asi 747 milionů korun). Zaplatili ale pouze 1,8 milionu (asi 25 milionů korun), což je jen 3,3 procenta celkové částky. Denní pobyt v internaci stojí 125 dolarů a 40 centů (asi 1718 korun) na osobu.
Kdo zůstal za mřížemi rok, měl tedy zaplatit 45 tisíc dolarů (asi 616 500 korun). Účty ve výši několika stovek tisíc dolarů nejsou vůbec výjimkou. Vláda premiéra Kevina Radda chce v budoucnosti zavést spravedlivější, lidštější a efektivnější politiku, řekl dále ministr.
Osoby, které jsou odsouzeny za pašování lidí nebo nelegální rybaření budou muset dále platit, a to nejen za zadržovací tábor, ale i za deportaci. Canberra doufá, že to bude mít odstrašující účinek.
Sociálnědemokraticky orientovaná labouristická vláda ohlásila odklon od kontroverzní azylové politiky svých konzervativních předchůdců už v červenci 2008. Žadatelé o azyl mají nyní být umístěni do internačních táborů jen ve výjimečných případech. Internaci přitom nezavedl liberální premiér John Howard, ale už v devadesátých letech tehdejší sociálnědemokratický předseda vlády Paul Keating.
Howard byl ale ještě nekompromisnější než jeho předchůdce. V roce 2001 poslal australské jednotky na norskou loď s afghánskými uprchlíky, aby jim zamezil ve vstupu na australskou půdu.
Malý počet azylantů
V porovnání s evropskými zeměmi je počet žadatelů o azyl v Austrálii směšně nízký.
Podle mluvčího ministra pro migraci Simona Dowdinga je v současné době v pěti táborech po celé zemi 401 internovaných osob. Téměř polovina z nich (176) v táborech uvízla kvůli prošlému nebo jinak neplatnému vízu. Ti, kteří na pátý kontinent dorazí na lodích, musí překonat bouřlivé moře plné žraloků a krokodýlů.
Většinu z nich zachytí námořnictvo ještě daleko od pobřeží a umístí je do tábora na Vánočním ostrově, který je asi 2600 kilometrů od australského západního pobřeží. Tam je teď 147 žadatelů o azyl. Dorazit letadlem je ještě mnohem těžší, za úspěšné ilegální přistání je zadržováno jen 62 lidí.
Austrálie ale přijímá ročně také více než třináct tisíc osob z humanitárních důvodů.
Foto: Wikimedia Commons a profimedia.cz
