Priorita
Bangladéš řeší s Barmou, jak naložit s uprchlými Rohingy

Bangladéš se s Barmou dohodl na ustavení společné pracovní skupiny, jež naplánuje repatriaci více než půl milionu Rohingů, kteří z Barmy od konce srpna utekli. Zástupce barmské vlády k tomu v Ženevě řekl, že návrat uprchlíků je nyní prioritou. Úřady umožnily třem skupinám zahraničních diplomatů a představitelů OSN navštívit tři oblasti Arakanského státu na západě země, který byl při nepokojích zahraničním pozorovatelům a médiím nepřístupný.

"Věříme v mírové řešení krize," řekl novinářům po prvním kole rozhovorů bangladéšský ministr zahraničí. Zástupce Barmy se před médii nevyjádřil a mluvčí barmské vlády na žádost o vyjádření agentuře Reuters zatím neodpověděl.

Avšak ministr pro sociální záležitosti v Ženevě před výkonným výborem Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) podle Reuters prohlásil, že pro barmskou vládu je nyní "okamžitou prioritou vrátit uprchlíky, kteří utekli do Bangladéše".

"Repatriační proces pro ty, kdo si přejí vrátit se do Barmy, může začít kdykoli. Ověřování uprchlíků bude založeno na dohodě mezi vládami Barmy a Bangladéše z roku 1993," uvedl ministr. "Ti, kdo budou ověřeni jako uprchlíci z této země, budou přijati bez problémů a s plným zajištěním jejich bezpečnosti a lidské důstojnosti," dodal.

OSN označila exodus 507 tisíc Rohingů za nejrychleji probíhající uprchlickou krizi současnosti a převážně buddhistickou Barmu obvinila z toho, že provádí etnickou čistku této muslimské menšiny.

Barma toto obvinění odmítá. Armádní jednotky zahájily odvetné tažení v Arakanském státě 25. srpna po útoku rohingských povstalců na stanoviště policie. Radikálům vláda připisuje i útoky na civilisty a vypálení více než 400 vesnic, což povstalci popírají. Podle oficiálních údajů barmské vlády během nepokojů zahynulo 500 lidí, převážně rohingských povstalců.

Bangladéšská premiérka šajch Hasína Vadžídová vyzvala k ukončení násilí a k vytvoření bezpečnostních zón v Barmě, kam by se uprchlíci mohli vrátit. Zároveň se vyslovila pro to, aby byl Arakanský stát zpřístupněn vyšetřovací komisi OSN, a pro naplnění doporučení, která pro řešení krizové situace v regionu navrhl tým vedený bývalým generálním tajemníkem OSN Kofi Annanem.

Plánovanou organizovanou cestu představitelů OSN do Arakanského státu Barma minulý týden zrušila a odůvodnila to špatným počasím. Dnes se do oblasti postižené násilím vydaly pod dohledem Barmy tři skupiny zahraničních diplomatů a představitelů OSN. "Maundo vypadá jako město duchů," uvedl švýcarský velvyslanec Paul Seger na twitteru o městě na severu Arakanského státu. Delegace má též navštívit rohingskou vesnice Ah Nauk Pyin, již minulý měsíc odřízli a ohrožovali nepřátelsky naladění buddhističtí sousedé.

Police "guards” paddy field in N #Rakhine. In fact, they guarded us diplomats at our trip today. I don’t know from whom, however: Deserted. pic.twitter.com/tL7vHgRimq

- Paul Seger (@spuchatun) 2. října 2017

Muslimští Rohingové čelí v převážně buddhistické Barmě dlouhodobě diskriminaci. Barmské úřady je považují za přistěhovalce z Bangladéše, kteří do země přišli většinou v dobách britské koloniální nadvlády a v Barmě jsou nelegálně. Násilí v Arakanském státě a odchod uprchlíků je zatím největší krizí, které vláda nositelky Nobelové ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij od svého loňského nástupu k moci čelí.