Barma a Bangladéš "upekly", co dál s uprchlými Rohingy

Zahraničí
16. 1. 2018 09:15
Rohingové jsou v Barmě vnímáni jako občané druhé kategorie, jsou jim upírána základní lidská práva. Na snímku rohingský chlapec v uprchlickém táboře v Bangladéši.
Rohingové jsou v Barmě vnímáni jako občané druhé kategorie, jsou jim upírána základní lidská práva. Na snímku rohingský chlapec v uprchlickém táboře v Bangladéši.

Barma a Bangladéš se dohodly na podmínkách návratu 650 tisíc muslimských Rohingů, kteří od loňského léta uprchli z Barmy před represemi. Uprchlíci se mají do Barmy vrátit do dvou let a obě země se shodly na tom, jaké formuláře budou muset běženci vyplnit. O návratu Rohingů se hovoří už delší dobu, zatím ale nebyl stanoven žádný harmonogram.

Zástupci obou asijských zemí jednali v barmské metropoli Neipyijto. Bangladéšské ministerstvo zahraničí ve svém prohlášení uvedlo, že v západobarmském Arakanském státě, v němž Rohingové žijí, bude postaveno pět táborů.

Uprchlíci jsou nyní soustředěni na jihovýchodní hranici Bangladéše, kde je v současnosti největší koncentrace uprchlíků na světě. Bangladéš tlačí na barmskou vládu, aby začala s repatriací.

"V příštích dnech se budou moci uprchlíci začít registrovat," sdělil bangladéšský velvyslanec v Barmě Muhammad Sufiur Rahmán. Vyloučil ale, že by se první Rohingové mohli začít vracet už koncem ledna. "To není možné," řekl.

Barma slíbila, že uprchlíky přijme zpět, pokud budou moci dokázat, že před odchodem žili na jejím území. Barmské úřady Rohingy neuznávají jako etnikum a hovoří o nich jako o Bengálcích, tedy o nelegálních přistěhovalcích z Bangladéše. V zemi čelí Rohingové dlouhodobě pronásledování, je jim upíráno občanství a základní lidská práva. Armáda po srpnových útocích rohingských povstalců zahájila v Arakanském státě razie, které vyprovokovaly uprchlickou vlnu. OSN kampaň proti Rohingům považuje za etnickou čistku.

Některé charitativní organizace i diplomaté si nejsou jisti, že se všichni Rohingové budou chtít vrátit z Bangladéše do Barmy. Většina uprchlíků, kteří jsou v bangladéšských táborech a jež oslovila agentura AFP, přiznala, že se do Barmy vrátit nechce. Jejich vesnice jsou často vypáleny a pole zkonfiskována. Podle nich pro ně v Arakanském státě nebude bezpečno.

Autor: ČTK , AFPFoto: ČTK , Manish Swarup

Další čtení

Evropa kope další příkop. Tentokrát kvůli nikotinu

Zahraničí
14. 10. 2026
ilustrační obrázek

Příměří podle Putina: Rusko vypnulo Ukrajině elektřinu, Trumpovi iluze

Zahraničí
14. 10. 2026
Před kostelem ve čtvrti Barranco v Limě v Peru stojí socha papeže Lva XIV. v životní velikosti

Papež Lev XIV. má rakovinu plic. Lékaři mu odebrali část pravé plíce

Zahraničí
14. 10. 2026

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ