Irák a Sýrii čeká zřejmě rozpad, zatímco o své místo a pravděpodobně i vlastní stát usilují blízkovýchodní Kurdové a také radikálové z organizace Islámský stát (IS). Současný Blízký východ je dějištěm čtyř válek a svědkem vzniku nečekaných spojenectví. Postup radikálů z IS územím Sýrie a Iráku byl příčinou vzniku koalice vedené Spojenými státy, jejich spojenců ze zemí Perského zálivu a Turecka. Kromě nich usiluje o zničení IS také Írán a Izrael.
Dosavadní Irák a Sýrie vznikly se zánikem koloniálních poměrů po druhé světové válce a udržet je pohromadě bude obtížné. Odstupující náčelník generálního štábu pozemních sil USA Raymond Odierno v srpnu nahlas zauvažoval, zda by pro řešení situace v Iráku nebylo lepším řešením připravit jeho rozdělení. Tamní situace je přehledná: slabá šíitská vláda v Bagdádu bojující proti IS a korupci, přičemž ani v jednom se jí moc nedaří, ačkoli za ní stojí USA a Írán; dále jsou tam severní regiony ovládané Kurdy, kteří patří k velké opoře boje proti IS; a nakonec menšinoví sunnité, kteří se cítí přehlíženi Bagdádem a z nichž někteří bojují v řadách Islámského státu.
Situace v Sýrii je mnohem složitější, jelikož tam se neodehrává pouze jedna válka, nýbrž války dvě. I tam sice Spojené státy se svými spojenci bombardují pozice IS a spolupracují s kurdskými spojenci, jenomže umírněná opozice proti IS je slabá a roztříštěná. Pokusy Američanů ji posílit a vycvičit nejsou úspěšné, podotýká zpravodajský server BBC.
Země Perského zálivu sice podporují skupiny bojující v Sýrii proti IS, ale na druhé straně upírají svůj zrak na Írán a jeho rostoucí vliv. Írán bojuje spolu se svým libanonským spojencem Hizballáhem na straně prezidenta Bašára Asada. Pro Araby z Perského zálivu je boj proti Íránu stejně důležitý jako válka proti IS. Posílají do Sýrie peníze i zbraně ve snaze podkopat Asadův režim.
O Asadův odchod usilují i Spojené státy, avšak podle nich toho nelze dosáhnout silou. Světovou diplomacii komplikuje fakt, že Asad patří na stranu bojující proti IS.
Dalším problémem jsou politické ambice Kurdů žijících v Iráku, Turecku i Sýrii a rozdělených do různých politických a ozbrojených skupin. Hrozící rozpad Sýrie a Iráku jejich ambicím nahrává. Představa, že by turečtí Kurdové začali zpochybňovat tureckou hranici, je pro Ankaru zlým snem. Turecko se proto nedávno připojilo k boji proti IS, jenomže hlavními cíli jeho letadel jsou Kurdové, tedy spojenci USA v boji proti radikálům.
Ke třem válkám - koaličnímu boji proti IS, snaze států Perského zálivu zastavit vliv Íránu a syrskému občanskému konfliktu - je třeba připočítat válku Turecka proti části blízkovýchodních Kurdů.
Tyto čtyři války mají také vliv na letitý konflikt Izraele a Palestinců. Chaos v Sýrii přivedl islámské radikály blíž k severní hranici Izraele i k hranici na jihu na Sinaji. Na druhé straně však stmeluje izraelské spojenectví s některými arabskými státy. Nejvíc patrné je to na utužující se vojenské spolupráci s Jordánskem. Izrael prodal nebo přesunul do Ammánu útočné vrtulníky i bezpilotní letadla a izraelské tankovací letadlo doprovázelo jordánské stíhačky při přeletu na společné vojenské cvičení do USA.
Většina analytiků se zaměřuje na důsledky hrozícího kolapsu Iráku a Sýrie, avšak skutečným hybatelem regionálních změn je možnost vzniku dvou nových států - chalífátu IS a nového Kurdistánu. Neobvyklá politická a vojenská spojenectví, která vznikla, jsou důsledkem nejenom zanikajícího starého pořádku, ale také šoku z nového řádu, který se teprve rýsuje.
