Druhá světová
Bitva u Midway: před 75 lety definitivně zvrátila průběh války
03.06.2017 19:00
Námořní bitva u Midwaye, ve které se střetly americké a japonské námořnictvo, byla zásadním obratem na tichomořském bojišti. Japonci sice měli k dispozici podstatně větší síly, ale na druhé straně Američané díky prolomení japonské šifry dopředu znali úmysly svého nepřítele. A to jim v bitvě, která začala odpoledne 3. června 1942 neúspěšným náletem amerických bombardérů na japonské letadlové lodě, výrazně pomohlo k přesvědčivému vítězství.
Japonsko přišlo u atolu, vzdáleného asi 1800 kilometrů severozápadně od Havajských ostrovů, o čtyři letadlové lodě, tvořící hlavní údernou sílu válečného námořnictva. To byla ztráta, kterou průmysl země vycházejícího slunce dokázal zacelit jen velmi obtížně. Zahynuly navíc i desítky ostřílených pilotů a zejména stovky zkušených námořníků a techniků z letadlových lodí. A ty - na rozdíl od lodí a letadel - japonská válečná mašinérie nedokázala nahradit už vůbec.
U Midwaye vlastně Japonci před 75 lety přišli o poslední naději na vítězství nad USA. Jejich průmyslový potenciál si uvědomovali císařští stratégové dávno předtím, než v prosinci 1941 napadli Pearl Harbor, a překvapivý útok na havajskou námořní základnu měl za cíl jediným úderem vyřadit ze hry americké letadlové lodě. To se však shodou náhod nepovedlo, protože hlavní terče japonského útoku vypluly krátce před japonským náletem na volné moře.
Hned od začátku války měli Američané své námořní letectvo připravené k boji. A jak se ukázalo, právě letadlové lodě a jejich letadla rozhodovaly v Tichomoří o vítězství v námořních bitvách. Měsíc před střetnutím u Midwaye je mohly USA nasadit do bitvy v Korálovém moři. Ta sice skončila taktickou porážkou Američanů, ale na druhou stranu Japonci nedokázali uskutečnit své plány na vylodění na Nové Guineji, které by představovalo bezprostřední ohrožení Austrálie.
Midway, atol o rozloze pouhých 66 kilometrů čtverečních (jen desetina z toho je pevná země) ležící na půl cesty z Ameriky do Asie, se cílem japonského útoku stal z více důvodů. Vzdálená výspa Havajských ostrovů sloužila jako zásobovací stanice, fungovalo na ní letiště a její obsazení mohlo podle japonských představ držet Američany v bezpečné vzdálenosti od jejich východoasijských držav, sloužících císařství jako zdroj nerostných surovin.
Zmařený japonský útok
Pod vedením velitele japonského námořnictva admirála Isoroka Jamamota se tak koncem května 1942 k ostrovu Midway vydalo téměř celé japonské loďstvo, odhodlané zničit nepřítele. Velitel amerických sil ve středním Pacifiku admirál Chester Nimitz ovšem díky rozluštěné japonské námořní šifře znal Jamamotovy plány a posílil obranu atolu. Do ohrožené oblasti zamířily tři letadlové lodě, Enterprise, Hornet a Yorktown, Američané mohli do bojů zapojit i více než stovku letadel ze země.
Po nepříliš podařeném americkém úvodu se boje u Midwaye naplno rozhořely ráno 4. června, kdy Japonci bombardovali atol a později se jim podařilo odrazit útočící americké letouny. Ještě než se Japonci zmohli na další úder, však americká letadla zaútočila na tři ze čtyř japonských mateřských lodí (Akagi, Kaga a Sorjú), jež obsluha teprve připravovala letadla ke startu a které byly těžce poškozeny. Pozdě odpoledne americká letadla zničila i čtvrtou letadlovou loď Hirjú.
Ve srovnání s Japonci - kromě čtyř letadlových lodí, jež klesly ke dnu několik hodin po bitvě, ztratili i křižník, na 250 letadel a přes tři tisíce mužů - vyšli Američané z bitvy mnohem lépe. Přišli ovšem o letadlovou loď Yorktown, která byla poškozena už v Korálovém moři a u Midwaye stihla být jen díky enormnímu nasazení opravářů. Na dně oceánu skončil ještě torpédoborec a zničeno bylo také 150 letounů. Admirál Nimitz přišel celkem o tři stovky mužů.
Americké vítězství i Midwaye znamenalo definitivní konec japonských plánů na další rozšiřování jejich východoasijského panství. Japonci se museli vzdát plánované invaze na Novou Kaledonii, Fidži a Samou. Od poloviny roku 1942 tak japonská vojska ztratila strategickou iniciativu a začala se bránit. Američany však stály následné boje, které zakončila až kapitulace po shození atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki, přes 110 tisíc mrtvých a nezvěstných a čtvrt milionu raněných.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.