Japonsko se potýká s masivní vlnou pylových alergií, které každé jaro zasahují téměř polovinu populace. Za problémem stojí poválečné zalesňování rychle rostoucími monokulturami cedru a cypřiše, jež dnes produkují obrovské množství pylu. Alergie tak kromě zdravotních potíží přinášejí i miliardové ekonomické ztráty.
Japonsko čelí rozsáhlé vlně alergií způsobených pylem, za kterou podle odborníků může poválečná lesnická politika z 50. let minulého století. Tehdy vláda za účelem rychlého zalesnění po druhé světové válce nechala na velkých plochách vysadit jako monokultury japonský cedr sugi a cypřiš hinoki. Dnes tyto plantáže pokrývají zhruba pětinu rozlohy země a produkují obrovské množství pylu, který každé jaro způsobuje sennou rýmu milionům Japonců, napsala britská stanice BBC.
Podle odhadů trpí středně silnými až vážnými příznaky alergické rýmy asi 43 procent obyvatel Japonska. Například ve Spojeném království jde asi o 26 procent populace a ve Spojených státech o 12 až 18 procent. V Česku podle některých odhadů trpí středně silnými až vážnými příznaky alergické rýmy 15 až 20 procent obyvatel.
Alergie přinášejí nejen zdravotní komplikace, například poruchy spánku či astma, ale také výrazné ekonomické ztráty. V Japonsku v době vrcholné pylové sezony dosahují podle odhadů ekonomické výpadky způsobené nemocemi až 1,6 miliardy dolarů (asi 33,4 miliard Kč) denně, a to kvůli nižší produktivitě i poklesu spotřeby.
Masivní výsadba stromů následovala v Japonsku po druhé světové válce, kdy byly rozsáhlé lesní plochy vykáceny z důvodu nedostatku paliv. Vláda tehdy zvolila rychle rostoucí druhy určené pro budoucí využití ve stavebnictví. Pyl právě z těchto stromů, které ho často uvolňují najednou, je zodpovědný za většinu sezónních alergií v Japonsku. Stromy navíc po dovršení věku 30 let uvolňují stále více pylu a problém se tak zhoršuje.
Japonská vláda označila v roce 2023 pylové alergie za celospolečenský problém a stanovila cíl snížit množství pylu během 30 let o polovinu. Do roku 2033 chce omezit plochu lesů s vysoce pylovými cedry o pětinu. Současně podporuje obnovu přirozenějších smíšených lesů, které mají být odolnější vůči klimatickým změnám a přírodním katastrofám.
Některá města již některé podobné projekty realizují. Například Kobe postupně mění části plantáží na listnaté lesy a podle místních úřadů se do oblastí díky tomu rychle vrací původní živočichové. Dřevo z vykácených stromů se využívá například k výrobě nábytku nebo jako palivo.
Odborníci však upozorňují, že přeměna japonských lesů bude dlouhý a nákladný proces. Země patří k nejvíce zalesněným průmyslovým státům světa, její rozlohu pokrývají lesy z asi 68 procent, z čehož třetinu tvoří plantáže sugi a hinoki. Situaci navíc komplikuje klimatická změna, která způsobuje dřívější nástup pylové sezony a její celkové prodloužení. Japonsko letos zaznamenalo nejčasnější začátek šíření pylu v historii měření.
