Je potřeba přestat s prázdnými slovy. Na Blízkém východě není teď žádný vyjednávací "proces". Nejsou tam ani vyhlídky na mír. Ale není to status quo - situace se zhoršuje. Nebezpečně, píše v úvodníku pod titulkem Fiasko francouzský odpoledník Le Monde.
Za první důvod označuje postoj Spojených států. Před několika měsíci Barack Obama postavil izraelsko-palestinský konflikt do čela svých priorit. Žádal po Izraeli zastavení dalšího rozvoje osad na palestinském území Předjordánska. Byla to pokud ne předběžná, tedy přinejmenším jedna podmínka pro to, aby bylo možné obnovit vyjednávání s Palestinci.
Izraelci řekli ne: kolonizace bude pokračovat, ale trochu pomaleji, odpověděl předseda vlády Benjamin Netanjahu. Spojené státy to spolkly. Prostřednictvím ministryně zahraničí Hillary Clintonové Netanjahuův postoj plně podpořily.
ČTĚTE TAKÉ: Blízkovýchodní impotence prezidenta Obamy
Izrael chce od Němců dvě korvety - nejlépe zdarma
Sjezd Fatahu. Spory o vedení, korupce, soupeření s Hamasem
Během několika týdnů ztratil Obama u Arabů kredit, který mu zajistil jeho pozoruhodný červnový projev v Káhiře. I v diplomatickém jazyku se tomu říká monumentální fiasko.
Šéf palestinské samosprávy a Fatahu Mahmúd Abbás se cítil Washingtonem zrazen. Spojené státy s ním naložily špatně, už když ho přinutily, aby nebránil v OSN zprávu kritizující izraelský postup během války v Gaze.
Abbás je ve svých 74 letech příkladně důstojný muž. Je to jeden z mála vedoucích představitelů oblasti, který veřejně zaútočil na svatosvatý model "ozbrojeného boje", který je u Palestinců tak populární.
Dnes, kdy ho kvůli slabým výsledkům dosaženým mírovou cestou velká většina obyvatelstva zavrhuje, hrozí demisí. Důsledek? Druhá větev palestinského národní hnutí, islamistický Hamas, jásá.
Vše o válce v Gaze najdete ZDE
Netanjahu posílil svou pravicovou většinu. Může se opřít o veřejné mínění, které soudí, že i Izrael byl zrazen, když odešel z jižního Libanonu a z pásma Gazy a výměnou za to se mu dostalo jen střílení raket.
Netanjahu ví, že když pokračuje v kolonizaci, činí vytvoření palestinského státu v sousedství Izraele ještě méně pravděpodobným než kdy dříve.
Tady vypočítavost, tam slabost a bázlivost. A přitom by urovnání otázky, jež je u kořene resentimentů arabsko-muslimského světa, změnilo tvář oblasti.
Všechny konflikty by nabyly méně vyhrocené podoby, počínaje íránským atomem. Otázka: Je nositel Nobelovy ceny za mír za rok 2009 na výši?
Foto: ČTK/AP a Reuters
