"Oko Mosulu"
Bloger Mosul Eye vystoupil z anonymity, je to mladý historik

Každý den se procházel ulicemi Mosulu, povídal si s obchodníky i bojovníky Islámského státu (IS). Navštěvoval přátele pracující v nemocnici, kousek po kousku sbíral informace. Nechal si narůst vlasy a vousy a nosil zkrácené kalhoty podle požadavků radikálů. Donutil se být svědkem stínání hlav a kamenování, tak aby slyšel popravčí křičet jména odsouzenců a jejich údajné zločiny. V noci pak potají sděloval světu, co se ve městě děje.

Nyní se rozhodl vystoupit z anonymity. Mosul Eye (Oko Mosulu) je jednatřicetiletý historik, vědec a bloger Umar Muhammad. Jeho blog měl tisíce čtenářů. Muhammad inspiroval mnoho dobrovolníků v Mosulu, ačkoli ti autora webu nikdy neviděli. Pokud by byl dopaden, on sám by byl popraven

Svůj první příspěvek o IS zveřejnil ještě pod svým vlastním jménem na facebooku. Bylo to ve dnech, kdy se bojovníci IS začali objevovat v ulicích Mosulu. Jeden přítel ho ale upozornil, že riskuje život. A tak dal sám sobě slib: nikomu nevěřit a zaznamenat všechno.

Čerstvě jmenovaný učitel s pověstí zastánce sekulárních názorů pak přišel o práci na univerzitě. Našel si ale jiné poslání. "Má práce historika vyžaduje nezaujatý přístup, ke kterému se zavazuji. Své osobní názory ponechám stranou," napsal ve svém prvním příspěvku v červnu 2014.

Mosul Eye se pak stal jedním z hlavních zdrojů informací o bojovnících IS, jejich krutostech a proměně města ve stín sebe sama.

Většinu informací dával na blog. Jen některé podrobnosti uložil do počítače, aby nebyl odhalen. Ty nejcitlivější informace získával od starých přátel - lékaře a člověka, který se přidal ke zpravodajské službě IS.

Mezi jeho příspěvky bývaly fotografie bojovníků a velitelů IS. Postupně si založil účet na facebooku i twitteru. Oslovily ho i zpravodajské služby, ale on je odmítl. "Nejsem špion ani novinář," říkal jim. "Jestli chcete informace, jsou veřejné a zdarma, tak si poslužte."

V březnu 2015 jej už zaznamenávání hororových událostí tak vyčerpalo, že byl připraven zemřít. "Už mne unavovalo bát se o sebe, rodinu, bratry," řekl Muhammad. Ostříhal si vlasy, oholil vousy a oblékl jasně červený svetr. Přidal se k němu jeho nejlepší přítel. Jeli k řece Tigris, z auta vyřvávala zakázaná muzika. U řeky popíjeli čaj, Muhammad si zapálil cigaretu, což bylo zakázané. Přesto ho nechytili. "V tu chvíli jsem se cítil, jako bych dostal nový život."

Zase se pustil do práce, nechal si narůst vlasy i vousy. A nakonec, poté, co Mosul tisíckrát opustil v myšlenkách, se rozhodl, že je opravdu načase odejít. Jeden převaděč souhlasil s tím, že ho za tisíc dolarů z města vyvede. Muhammad odešel hned druhý den, obsah svého počítače noc předtím přesunul na pevný disk, který vzal s sebou. Během dvoudenní, 500 kilometrů dlouhé cesty do Turecka mu naštěstí nikdo nevěnoval pozornost.

I v azylu ale Muhammada pohlcovalo dění v Mosulu, o němž ho jeho přátelé a příbuzní zpravovali prostřednictvím aplikací, jako je WhatsApp a Viber, nebo vzkazů na facebooku.

V roce 2016 začalo umírat tolik lidí, že už to nestačil registrovat. IS zahájil lov na zrádce a velké množství obětí si vyžádaly letecké údery. V Muhammadových záznamech nastal chaos a historik začal používat twitter, aby svět informoval o zvěrstvech islamistů. V únoru 2017 získal azyl v Evropě.

Poté, co byl v závěrečných bojích o Mosul zabit jeho starší bratr a IS město opustil, se Muhammad odhodlal svěřit své tajemství mladšímu bratrovi. Ten byl zprávou o tom, že jeho sourozenec je Mosul Eye, šokován, ale zároveň cítil hrdost a štěstí. "Lidé v Mosulu ztratili naději a důvěru v politiky, ve všechno. Mosul Eye ale ukázal, že je možné situaci ve městě změnit a přivést Mosul zpátky k životu," řekl mladší Muhammadův bratr, jenž je v Iráku. Hovořil pod podmínkou anonymity, protože se stále obává o svůj život.