Podle některých měřítek se Bangladéš modernizuje velice rychle – každý druhý občan vlastní mobilní telefon. Co se však týče základní hygieny, pokrok jako by se ucpal. Někteří to zdůvodňují obtížným financováním či nedostatkem politické vůle, jiní soudí, že záchody mají problém s imagí.
"Lidé si nespojují latríny se zdravím," řekl humanitární zpravodajské agentuře IRIN Azizur R. Mollar, který hygienu studoval. "Pro mnohé Bangladéšany je toaleta prostě jen jakási betonová deska. Jít na záchod je čistě praktická záležitost."
V domácnostech se proto záchody rozšiřují jen velmi pomalu, ke zklamání hygienických pracovníků. Cíl OSN a jejího rozvojového cíle tisíciletí v oblasti vody a hygieny, totiž sedmdesátiprocentní pokrytí do roku 2015, se jeví jako vzdálený. Navzdory vládním ambicím, neboť vláda chtěla záchod v každé domácnosti do roku 2010, pak cíl o tři roky posunula. V současnosti se jedná o nějakých 53 procent domácností, čili polovina ze 140milionové populace chodí v lepším případě na společné toalety, v horším rovnou do přírody. Tím se ovšem vystavují riziku průjmových onemocnění i vážných infekcí, jako jsou cholera nebo úplavice.
Vláda začala hygienické projekty podporovat v roce 2004, dohromady šlo ale v přepočtu o zhruba miliardu českých korun. Jenže každoročně Bangladéš na nedostatečné hygieně tratí kolem pětasedmdesáti miliard, uvádí čerstvá zpráva Programu vody a hygieny, podporovaného Světovou bankou. Zapotřebí je nejen dostatečné financování projektů a efektivní rozhodování, ale také chytré marketingové kampaně.
Sexy a cool
"Stejně jako mobilní telefony musejí být latríny vnímány jako cool a sexy komodita, po které by chudí lidé toužili a bavili se o ní," řekla agentuře IRIN Rose Georgeová, autorka knihy Velká nezbytnost: Tabuizovaný svět lidského odpadu a proč na něm záleží. "Lidé o hygieně neuvažují racionálně. Zatímco rozvinutý svět bere toalety za samozřejmost, na druhém konci světa jsou lidé, kteří jsou spokojeni s vyměšováním v přírodě a nijak se proti tomu nestaví."
Mollar připomíná, že lidé nevidí jasné výhody a přínosy hygienických toalet. Problém je to v celé řadě zemí, bez přístupu k toaletám žije asi čtyřicet procent lidí na planetě.
"Mobily mají agresivní marketing. Billboardy a televizní reklamy vidíte co pět minut, zatímco do propagace hygieny nejde ani procento takových peněz... Neexistuje žádná státní strategie na propagaci hygieny," soudí Khairul Islam, ředitel bangladéšské pobočky neziskové organizace WaterAid, která se zabývá zaváděním vody a hygieny do domácností i patřičné osvětě. V roce 2000 bylo v Bangladéši (podle indexu lidského rozvoje jedné z nejzaostalejších zemí světa) 279 tisíc mobilních telefonů, teď je jich 79 milionů – což je víc jak polovina populace.
