Že náš úžasný nový byt se dvěma koupelnami a čtyřmi ložnicemi nikdo nechce? Nevadí, půjdeš tam ty. Že na to nemáš peníze? Nevadí, půjčíš si. Zhruba něco podobného si musel vyslechnout Kim Keon-hoon, zaměstnanec jisté jihokorejské developerské firmy. Aby se obchody točily, nutí společnost k nákupu nemovitostí své pracovníky.
Pro někoho by pět let starý luxusní apartmán ve výškové budově na předměstí Soulu byl možná snem. Pro čtyřiačtyřicetiletého Kima ale představuje noční můru.
Když se jeho zaměstnavatel, developerská společnost Byucksan Engineering & Construction, ocitnul na pokraji bankrotu, přinutil jej, aby si byt za 800 milionů wonů (asi 14 milionů korun) pořídil.
Není to poprvé, co Kim vlastní produkt svého chlebodárce. První byt si od něj musel koupit v roce 1998 po východoasijské finanční krizi. Později ho ale prodal. Těm, kteří se tehdy vzepřeli, byl snížen plat. Neváhal proto ani, když situace nastala podruhé.
"
Hodně společností tehdy vydělávalo tím, že přinutily své zaměstnance, aby si byty koupili. Když to teď firma navrhla znovu, nebyla úplně atmosféra na to, aby si člověk mohl stěžovat," říká v jedné z nezabydlených místností.
Korejská federace odborů stavebního průmyslu odhaduje, že firmy, které jsou v současnosti v insolvenci, prodaly svým zaměstnancům přes tisíc zbytečně postavených bytů. V rámci jihokorejské firemní kultury postavené na jasně dané hierarchii se jedná o běžnou věc.
Obětování se pro šéfy má v Koreji obecně dlouhou tradici. Když zemi v roce 1997 zasáhla zmíněná finanční krize, lidé prodávali své šperky, aby vládě pomohli splatit půjčku od Mezinárodního měnového fondu.
Kimova poslední investice je ale jiný případ. Jako otec dvou dětí má nyní velké problémy s tím, aby splatil hypotéku ve výši 500 milionů wonů (necelých devět milionů korun).
"Nikdy jsem v tomhle bytě bydlet nechtěl. Nemůžu si při svém platu dovolit platit úroky," stěžuje si.
Trh s nemovitostmi zažívá v Jižní Koreji už několik let propad. V Soulu klesly ceny bytů mezi lety 2008 a 2012 o téměř 15 procent. Počet provedených transakcí se pak jen za rok snížil o třetinu. Podle expertů zemi hrozí, že se ocitne v podobné situaci jako Španělsko, kde je splasknutí realitní bubliny jednou z příčin současné krize.
S
tejně jako ve Španělsku už dnes existují i v Koreji města duchů - napůl obydlené nové rezidenční čtvrti, jejichž obyvatelé nemají přístup k základním službám.
Problémy někdejšího "asijského tygra" jsou znát i na růstu HDP, který za loňský rok činil jen dvě procenta. Země byla posledních několik dekád zvyklá na vyšší cifry. Pro letošní rok je pak růst jihokorejské ekonomiky odhadován na 1,4 procenta. Prezidentka Pak Kun-hje už kvůli tomu navrhla stimulační balík ve výši v přepočtu 300 miliard korun.
