Turecko patří k největším podporovatelům syrských rebelů. Na tureckém území mají odpůrci Bašára Asada základny, podnikají z něj výpady do Sýrie, cvičí se na něm, vyzbrojují, získávají špionážní informace, plánují bojové operace a teroristické akce, uchylují se na ně syrští zběhové či zrádci z blízkého okolí syrského prezidenta.
Ve vztahu k syrskému režimu, který už půldruhého roku válčí s ozbrojenou opozicí, jsou však turecká politika a veřejnost rozpolceny. Část tureckých občanů zůstává věrná syrské hlavě státu Asadovi.
Hlavní důvod? Bojí se, že u sousedů by se mohli chopit moci islamisté. Na syrských bojištích totiž získávají stále větší vliv džihádisté z různých koutů světa.
A občanská válka v Sýrii začíná získávat stále silnější etnický a náboženský charakter.
Syřanů v Turecku má už Mehmet plné zuby. Dvaadvacetiletý Turek se nijak netají tím, co si myslí o syrských běžencích. "Lháři! Teroristi!" říká reportérovi německého magazínu Der Spiegel.
Mladý muž žije v Antakyi na jihovýchodě Turecka. Patří k náboženskému společenství alávitů (jedna z šíitských odnoží) - stejně jako syrský prezident.
Turecká Antakya a kolem ležící vesnice se podobají syrské oblasti u Středozemního moře, s níž hraničí. Stejně jako Mehmet jsou mnozí místní arabského původu. Město a provincie Hatay připomínají náboženskou mozaiku, kterou tvoří hlavně křesťané, alávité a sunnité.
O tom, kdo sympatizuje či nesympatizuje s režimem v Damašku, zde rozhodují stejně jako v Sýrii náboženské hranice. Mehmetovy sympatie patří Bašáru Asadovi.
Syrští povstalci jsou podle něj Spojenými státy poštvávaní náboženští fundamentalisté, kteří mají rozbít a islamizovat zemi. Podobně jako další turečtí alávité je Mehet přesvědčen, že vzbouření v Sýrii jsou dílem amerického spiknutí.
(VIDEO: Protest v turecké Antakyi na podporu Asada a proti vměšování zvenčí)
Vláda v Ankaře je nervózní, že by i v turecké Hatayi mohly propuknout konfesní spory, též pod tlakem stále se zvyšujícího počtu syrských uprchlíků v oblasti.
Samostatnou kapitolou je velký strach turecké vlády z Kurdů, kteří žijí na obou stranách hranice se Sýrií. Syrští Kurdové by mohli z nynější občanské války vyjít jako vítězové a to proto, že by se jim mohlo podařit získat autonomii. Takový scénář je pro tureckého premiéra Recepa Tayyipa Erdogana noční můrou.
Poté co se v září konala v Hatayi velká demonstrace na podporu Asada, turecké úřady další protesty zakázaly. Strach z propuknutí násilí je příliš velký.
Turečtí policisté šli v celé provincii ode dveří ke dveřím tam, kam se do soukromí uchýlili syrští uprchlíci, a vyzvali je, aby se přemístili buď do utečeneckých táborů, nebo odešli dále do vnitrozemí.
Objevila se šeptanda, že turečtí alávité se chtějí začít vyzbrojovat a odejít bojovat do Sýrie po boku svých náboženských bratří.
"Všude jsou islamisté na postupu. Musíme se bránit," říká Mehmet pro Spiegel. "Asad je jako Atatürk," tvrdí. Mustafa Kemal Atatürk je považován za otce zakladatele moderního Turecka.
Tento generál uskutečnil v Turecku reformy podle západního vzoru. Ničeho se podle Mehmeta neobával Atatürk více, než že by se z Turecka mohl stát muslimský boží stát.
Syrskou ozbrojenou opozici podporují penězi a zbraněmi hlavně sunnitští vládci v Saúdské Arábii a Kataru. Otevřené vyzbrojování opozičníků zvažuje třeba Francie. Část zahraničních džihádistů v Sýrii by z této země chtěla vytvořit nový sunnitský emirát.
