Klesající ceny bezpilotních letounů, vděčící pokroku v miniaturizaci, vedou k mnohem častějšímu využívání těchto zařízení ve vojenském i civilním sektoru. Konstatuje to ve své ročence o vojenské rovnováze ve světě londýnský Mezinárodní ústav pro strategická studia (IISS). Ten rovněž potvrdil, že v Asii výdaje na obranu rostou, zatímco v Evropě klesají.
Odstraňování technologických bariér vede v důsledku k tomu, že bezpilotní stroje jsou dostupné stále většímu počtu rozvojových zemí a už nejsou výsadou jen západních ozbrojených sil.
Miniaturizace systémů rovněž bezpilotní stroje zatraktivňuje pro firmy a dokonce jednotlivce, zdůrazňuje londýnský institut ve zprávě čítající 500 stran.
Loni v prosinci americký internetový obchod oznámil, že chce od roku 2015 používat bezpilotní minivrtulníky k doručování malých zásilek klientům.
Malé bezpilotní stroje mohou rovněž sloužit v kartografii a k hlídání ropovodů, železnic nebo vedení vysokého napětí. Využití mohou najít také v zemědělství.
Až dosud ale byly bezpilotní letouny využívány hlavně ve vojenství, ať už šlo o průzkum, nebo nasazení v boji.
Rostoucí množství bezpilotních letounů a jejich stále větší schopnosti však vyvolávají stále častěji etické a právní otazníky nad jejich používáním, uvedla ISS.
Samostatným problémem je případné používání zcela robotizovaných a samostatných bojových bezpilotních letounů. "Vidina toho, že o smrtonosných akcích budou rozhodovat stroje, je prahem, který se zákonodárci a veřejné mínění budou zdráhat překročit," uvádí IISS ve své ročence.
Ústav dále konstatoval, že zbrojní výdaje dál prudce rostou v Asii, zatímco v Evropě klesají. Mezi roky 2010 a 2013 tam výdaje na obranu vzrostly o 11,6 procenta. V čele tohoto trendu jsou Čína, Japonsko a Jižní Korea.
V Evropě ve stejném období výdaje na obranu klesly o 2,5 procenta.
