Kurdská autonomní oblast Iráku uspořádá za několik měsíců referendum o své nezávislosti. V rozhovoru s britskou stanicí BBC to dnes oznámil kurdský prezident Masúd Barzání. Vyjádřil se v době, kdy ofenzíva radikálů z Islámského státu v Iráku a Levantě (ISIL) v Iráku oživila obavy z rozpadu země.
Irák se nachází v tragické situaci a podle Barzáního už "je fakticky rozdělený". Kurdové prý mají právo na samostatnost. "Uspořádáme v Kurdistánu referendum. Budeme respektovat rozhodnutí našeho lidu. Doufáme, že jiní budou jednat stejně," řekl Barzání.
Dodal, že přesný termín bude stanoven, až princip referenda schválí parlament a vytvoří se nezávislá volební komise.
Většina spojenců Iráku se obává možného rozpadu této země. Hlavně turecká vláda se v pondělí postavila důrazně proti a zdůraznila, že Irák si musí zachovat celistvost. Je ale už nějaký čas zřejmé, že s nezávislostí Kurdistánu v blízké budoucnosti se Ankara už smířila.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nezávislost iráckého Kurdistánu podpořil.
"S ohledem na tento prudký vzestup islamistů je třeba podpořit touhu Kurdů po nezávislosti," vysvětlil v neděli Netanjahu.
Kurdové na konci dlouhé cesty k vlastnímu státu
Zatímco v první půli června irácká armáda a policie, byť mnohonásobně silnější, prchaly na severu země před radikálními bojovníky Islámského státu v Iráku a Levantě (ISIL), obsadili kurdští pešmergové své "tajné" hlavní město Kirkúk. A jak říkají jejich velitelé, přišli, aby zůstali. To může mít vážné důsledky pro vztah Kurdů s vládou v Bagdádu, avšak ta má nyní pod tlakem ISIL a nového chalífátu jiné starosti.
Kurdové nicméně překročili příslovečnou červenou linii, neboť oblast Kirkúku, druhá nejbohatší na ropu v Iráku, je považována za spornou a leží mimo hranice kurdské autonomie na severu země.
"Kirkúk a další takzvané sporné oblasti, které jsme převzali po irácké armádě, už neopustíme," řekl médiím velitel kurdské první brigády pešmergů, generál Šerko Fatih.
Pešmergové, kdysi rebelové a partyzáni, dnes pravidelné vojsko, jsou zkušení a odvážní válečníci, zocelení bezmála sto lety bojů o své domovské hory. Jejich ozbrojené síly dnes čítají až dvě stě tisíc mužů a žen.
Jsou nejefektivnějším vojskem v Iráku a dosud snadno odrážejí občasné útoky islamistů s ISIL.
O kdysi kurdský Kirkúk bojovali Kurdové desítky let, nikdy politicky ani vojensky neuspěli. Nyní jim díky bleskové ofenzivě ISIL doslova spadl do klína. Na ropných polích u Kirkúku se každý den vytěží kolem půl milionu barelů černého zlata, což je zhruba polovina celkového exportu ropy z Meziříčí. V těžbě je tady zaměstnáno přes šestnáct tisíc lidí.
O tom, zda má být Kirkúk pod správou Kurdistánu, či Bagdádu, má podle 140. článku irácké ústavy rozhodnout referendum. Nad tím můžou ale Kurdové za nynější situace mávnout rukou. Hlavně šíitští vládci v Bagdádu nyní prosí Američany o pomoc a bojují o vlastní kůži a existenci Iráku v jeho současné podobě.
Kurdská ropa
Pešmergové ovládli Kirkúk v době, kdy kurdská regionální vláda poprvé exportovala ropu přes turecký středomořský přístav Ceyhan. V minulých týdnech z něj údajně vypluly dva tankery, každý s milionem barelů kurdské ropy. Její vývoz ropy je pro Kurdy milníkem na cestě k vysněnému vlastnímu státu.
Kurdská autonomie, jejíž vedení sídlí v Erbílu, je zatím z velké míry závislé na příjmech z rozpočtu rozdělovaného v Bagdádu. Centrální vláda jim ale část peněz, na něž mají nárok, už půl roku zadržuje.
Iráčtí Kurdové si získávají ve světě stále větší sympatie. Při pohledu na Irák a sousední Sýrii jsou ostrovem stability, mají fungující státní správu a spolehlivou armádu. Chovají se defenzivně a jsou loajální vůči Západu, přestože je v historii opakovaně podrazil. Sílí hlasy, že načase dopřát Kurdům plnou suverenitu.
Po zahájení ofenzívy 9. června sunnitští bojovníci islámské svaté války prohlásili na některých iráckých a syrských územích chalífát. Za několik týdnů ofenzívy členů ISIL proti iráckým vládním silám přišly podle místních zdrojů v Iráku o život více než dva tisíce lidí a statisíce obyvatel musely utéci ze svých domovů.
