Čína loni uvedla nově do provozu uhelné elektrárny s celkovou kapacitou 38,4 gigawattu (GW). To je více než trojnásobek kapacity uvedené nově do provozu ve zbytku světa. Vyplývá to z průzkumu výzkumných společností Global Energy Monitor (GEM) a Centre for Research on Energy and Clean Air (CREA). Loňský vývoj by tak moho ohrozit krátkodobé cíle Pekingu v ochraně klimatu.
Po očištění o elektrárny vyřazené z provozu se kapacita v čistém vyjádření zvýšila o 29,8 GW. Zbytek světa kapacitu uhelných elektráren o 17,2 GW naopak snížil.
"Překotná expanze uhelných elektráren je spíše než skutečnou potřebou nové kapacity způsobena zájmem elektrárenských firem a místních samospráv co nejvíce zvýšit investiční výdaje," uvedl analytik CREA Lauri Myllyvirta.
Čína loni schválila výstavbu dalších uhelných elektráren o kapacitě 36,9 GW, což je třikrát více než předloni. Země má tak v různé fázi vývoje uhelné elektrárny s kapacitou 247 GW. To je více než celková instalovaná kapacita pro výrobu elektřiny v Německu.
Čína si loni vysloužila pochvalu, když prezident Si Ťin-pchin oznámil, že země chce být do roku 2060 takzvaně uhlíkově neutrální. Regulátoři se ale od té doby dostali pod palbu kritiky za to, že řádně nekontrolují uhelné elektrárny, které se považují za hlavní zdroj skleníkových plynů, poznamenala agentura Reuters.
