Napětí
Čína provokuje. Staví umělý ostrov, délka stačí na letiště

Družicové snímky ukazují, že Čína buduje ostrov na útesu, který je součástí Spratlyho ostrovů. Tento umělý ostrov je přitom dostatečně velký na to, aby na něm mohly přistávat a startovat letadla. V sobotu o tom informoval odborný časopis IHS Jane's, který se věnuje armádní a zpravodajské problematice.

Stavba, o níž se už určitou dobu spekuluje, vyvolala obavy, že Čína mění spornou oblast souostroví, bohatou na nerostné suroviny, ve vojenský prostor. V regionu tak stoupá napětí, neboť sporné ostrovy si rovněž nárokují Brunej, Filipíny, Malajsie, Vietnam a Tchaj-wan.

Podle IHS Jane's získané záběry ukazují, že Čínou budovaný ostrov je minimálně tři kilometry dlouhý a 200 až 300 metrů široký. To je podle časopisu dost místa pro startovací a přistávací dráhu a pro odstavnou plochu.

Čína se stavebními pracemi spěchá přes výzvy Spojených států k zastavení veškerých provokativních aktivit v Jihočínském moři, které je jedním z největších bezpečnostních problémů v Asii. Znepokojení z eskalace sporů narůstá, přestože země, jež mají v oblasti své nároky, pracují na kodexu chování, který by měl pomoci neshody vyřešit.

Lodní rypadla podle časopisu východně od útesu, kde se ostrov-letiště buduje, rovněž vytvářejí přístav, který by, jak se zdá, mohl být dostatečně velký, aby do něj mohly vplouvat tankery a plavidla s velkými pozemními silami.

Za posledních 12 až 18 měsíců jde o čtvrtý a zatím největší podobný projekt Číny v oblasti Spratlyho ostrovů, uvádí IHS Jane's. Ke svým závěrům dochází na základě satelitních snímků pořízených 8. srpna a 14. listopadu, na nichž je vidět, že bagry už vytvořily pevninu téměř po celé délce útesu, který byl předtím celý pod vodou.

Jediným obyvatelným místem podle časopisu dosud byla betonová plošina, postavená čínským námořnictvem, s vojenskou posádkou. Je tam prý molo, protiletecké zbraně, zařízení k obraně proti potápěčům a skleník.

Výzvy Washingtonu k zastavení veškeré aktivity ve sporných vodách v zájmu snížení napětí Peking rázně odmítá. Prohlašuje přitom, že si v Jihočínském moři může stavět, co chce.