Vývozce ruských zbraní Rosoboronexport a čínské ministerstvo obrany již údajně uzavřeli kontrakt na dodávku šesti jednotek systému protiraketové obrany S-400 za více než tři miliardy dolarů (asi 66,5 miliardy korun). Systémy S-400 až dosud používali výhradně sami Rusové. Dodávky Číně podle listu nezačnou dříve než v roce 2016.
nformace o prodeji S-400 Číně nebyla oficiálně ani potvrzena, ani vyvrácena. "Nekomentujeme zprávy médií na toto téma," řekl mluvčí Rosoboronexportu Vjačeslav Daviděnko. Vyjádření se zdržel i výrobce, koncern Almaz-Altej.
Na jaře se v tisku objevila informace, že po tříletém vyjednávání vývoz S-400 do Číny schválil prezident Vladimir Putin.
List Vedomosti připomněl, že Rusko neúspěšně nabízelo S-400 také Turecku v tendru, který zprvu vyhrál čínský protiletadlový systém HQ-9, "inspirovaný" ruským systémem S-300 a americkým Patriotem. Ale Ankara, prý pod tlakem spojenců z NATO, nakonec tendr zrušila.
Čínští kopírovači
V minulosti Peking nakoupil v Rusku několik jednotek S-300, které zřejmě posloužily Číně při vývoji vlastního systému HQ-9. Zkopírování S-300 prý zabralo Číně deset let, nicméně i tak Peking dál nakupoval modernizované ruské verze S-300: poslední byly dodány v roce 2010 a slouží prý k ochraně velkoměst jako Peking či Šanghaj.
Protirakety S-400 podle ruských expertů Čína nejspíše rozmístí na jihu země jako argument v územním sporu se sousedy.
Čína patří k největším zákazníkům ruských zbrojovek. Loni koupila ruské zbraně a vojenskou techniku za více než 1,8 miliardy dolarů (asi 36 miliard korun), čímž se na žebříčku odběratelů zařadila na čtvrtou příčku.
V Rusku pluky vyzbrojené S-400 kupříkladu chrání Moskvu před raketovým útokem. Zbraně, označované v kódu NATO jako SA-21 Growler, jsou schopny ničit cíle ve vzdálenosti až 400 kilometrů. Rusové mezitím začali vyvíjet nástupce, systém S-500, jehož dosah má být 600 kilometrů.
