Čína letos zvýší výdaje na obranu o 11,2 procenta, celkem tak na tyto účely vynaloží 670,2 miliardy jüanů (asi dva biliony korun). Jde o nepatrně nižší růst než před rokem, kdy se výdaje zvýšily o 12,7 procenta, a zároveň o první podstatnou reakci Číny na nedávné oznámení amerického prezidenta Baracka Obamy, že Spojené státy mají v úmyslu posílit svůj vojenský vliv v Asii a Tichomoří.
"Čína pokračuje cestou mírového rozvoje a sleduje obrannou politiku," řekl na tiskové konferenci mluvčí parlamentu Li Čao-sing. Návrh musí ještě schválit parlament - Všečínské shromáždění lidových zástupců, které začne jednat v pondělí. "Čína má 1,3 miliardy obyvatel, máme velké území a dlouhé pobřeží. Výdaje na obranu jsou ale ve srovnání s jinými velkými zeměmi relativně nízké," dodal činitel.
Veřejný rozpočet Číny podle agentury Reuters reálný růst výdajů na obranu zcela neodráží. Podle zahraničních expertů mohou být ve skutečnosti až o 50 procent vyšší, protože Čína neuvádí výdaje na svoje jaderné rakety a další programy. To znervózňuje hlavně sousední země, ale výhrady mají i Spojené státy. Čínu už několikrát vyzvaly, aby své záměry dávala najevo otevřeněji. Rozpočet Pentagonu však pořád vysoko převyšuje rozpočet čínské armády, na což Peking rád poukazuje.
"Výdaje Číny na obranu jako podíl na hrubém domácím produktu v roce 2011 činily pouze 1,28 procenta. V případě Spojených států, Velké Británie a dalších zemí to bylo vždy více než dvě procenta," řekl Li. Slabší vojenská síla Číny podle něj pouze chrání suverenitu země, pro ostatní země prý není žádnou hrozbou.
Za posledních 20 let Čína zvyšovala výdaje na obranu zpravidla dvouciferným tempem ročně. Výjimku udělala v roce 2010, kdy výdaje vzrostly o 7,5 procenta. Peking chce modernizovat armádu, aby její stav odpovídal ekonomickému růstu a vlivu země. Čína je nyní druhou největší ekonomikou na světě.
"Čína musí vysvětlit a pokusit se přesvědčit země regionu o důvodech, proč potřebuje takový rozvoj" ve vojenské oblasti, řekl Arthur Ding z Institutu mezinárodních vztahů univerzity v Tchaj-peji na Tchaj-wanu.
Spojené státy připisují stále větší význam asijské a tichomořské oblasti a obávají se růstu moci čínské armády, největší armády světa, jejíž program zůstává obklopen velkým tajemstvím. Barack Obama nedávno oznámil, že posílí vojenskou přítomnost v Austrálii. Čína v tomto rozhodnutí vidí "duch studené války". Washington chce také vyslat do Singapuru válečné lodi a posílit vojenskou přítomnost na Filipínách a v Thajsku.
Čína tvrdí, že její vojenská technologie zaostává o 20 až 30 let za americkou. Modernizace čínské armády má podle Pekingu jediný cíl, a to obranu země. Tento postoj je však stále více v rozporu s vojenskými programy Číny, která dává najevo své ambice přehlídkami nové armádní výzbroje. Patří k tomu i první test "neviditelného letounu" v roce 2011 a srpnová zkušební plavba letadlové lodě. V rámci modernizace svého námořnictva staví také nové ponorky a další vojenská plavidla a vyvíjí balistické rakety, které mohou zasáhnout válečné lodě vzdálené až tisíce kilometrů.
Podle amerického výzkumného institutu IHS se výdaje Číny na obranu do roku 2015 zdvojnásobí a překročí souhrnné výdaje v této oblasti v dalších největších vojenských mocnostech Asie a Tichomoří.
