Izraelská vláda na svém nedělním zasedání schválila doporučení speciální komise o zrušení výjimky vojenské služby pro ortodoxní židy. Premiér Benjamin Netanjahu přitom před několika dny komisi na nátlak náboženských stran zastoupených v parlamentu rozpustil. Zrušení výjimky podporovala většina vládních koaličních partnerů, Netanjahuova strana Likud se k nim připojila dnes. Komise dále doporučila, aby se jednalo i o zrušení výjimky pro izraelské Araby.
Kabinet rozhoduje pod tlakem veřejnosti, která upozorňuje dlouhodobě na to, že ortodoxní komunita se nemusí zapojovat do vojenské služby, která je v Izraeli jinak povinná pro muže i ženy.
Výjimka byla zavedena při vzniku Izraele a tehdy šlo o asi 400 studentů náboženského semináře. Dnes se výjimka týká 60 tisíc ortodoxních mužů, kteří se mají právo zabývat studiem náboženství za státní stipendium. Obránci výjimky tvrdí, že studium bible upevňuje židovské tradice, tudíž i stát.
O zapojení více než milionové arabské komunity do armádní služby chce Likud ještě jednat. Netanjahu spolu s vůdcem koaliční Kadimy Šaulem Mofazem pověřili další skupinu, aby příští týden vládě předložila návrh nové verze zákona o vojenské službě. Budou v ní i zástupci ministerstev obrany, financí a spravedlnosti.
Netanjahu po jednání řekl, že se vláda postará o prosazení zákona, díky němuž bude počet lidí, kteří musejí odsloužit vojenskou službu, pozvolna zvyšován. "To břemeno musí nést každý. Oceníme ty, kdo budou sloužit, naopak se zachováme k odpíračům," řekl premiér.
V Tel Avivu se v sobotu sešlo 20 tisíc Izraelců a žádali univerzální vojenskou službu pro všechny, ortodoxní židy a izraelské Araby nevyjímaje. Manifestace se zúčastnilo několik politiků a armádních rezervistů.
Izraelští muži slouží v armádě povinně tři, ženy dva roky. Mnoho z nich rukuje už v 18 letech a pak jsou ještě mnohdy povoláni jako rezervisté.
Změnu vyprovokovalo únorové rozhodnutí Nejvyššího soudu, který nařídil, že do 1. srpna musí být zákon o náboru do armády změněn ve smyslu zrušení výjimek.
