Tibetský duchovní vůdce dalajlama si uvědomuje, že by mohl být posledním držitelem tohoto titulu. V rozhovoru s britskou stanicí BBC řekl, že by bylo lepší, kdyby tato po staletí trvající tradice skončila "v době dost populárního dalajlamy". Zda bude nějaký další dalajlama, podle něj bude záležet na okolnostech po jeho smrti a "na tibetském lidu".
Dalajlama, který žije v indickém exilu, rovněž připomněl, že jeho role už nadále nezahrnuje politické závazky, které v roce 2011 předal volenému vůdci tibetské exilové vlády. Čína opakovaně uvedla, že dalšího dalajlamu vybere Peking.
V rozhovoru se také vyslovil k nedávným prodemokratickým protestům v Hongkongu; podle jeho mínění v nich Británie, pod jejíž koloniální správu Hongkong do roku 1997 patřil, než se vrátil pod vládu Pekingu, zaujala k Číně příliš "měkký postoj".
Víc by podle dalajlamy ale mělo dělat i mezinárodní společenství, aby podpořilo demokracii v Číně. "Čína si nesmírně přeje zapojit se do hlavního proudu světové ekonomiky," řekl dalajlama. "Měla by být vítána, ale zároveň má svobodný svět povinnost přivést Čínu k hlavnímu proudu demokracie - a to ve vlastním zájmu Číny," dodal.
Dalajlama uprchl do Indie v roce 1959, když čínští vojáci rozdrtili pokus o povstání v Tibetu. Peking na dalajlamu coby držitele Nobelovy ceny za mír pohlíží jako na separatistu, byť on sám nyní propaguje ve vztazích s Čínou "střední cestu" - autonomii, ale nikoli nezávislost pro Tibet.
