Další jednání o íránském jaderném programu neuspělo

Stanoviska světových mocností a Íránu ohledně íránského jaderného programu se ani po pátečním a sobotním jednání v kazašském Almaty nepřiblížila. Oznámila to na tiskové konferenci ministryně zahraničí Evropské unie Catherine Ashtonová. Íránský vyjednávač Saíd Džalílí po jednání řekl, že Teherán předložil svůj plán a že druhá strana si vyžádala čas na jeho prostudování.

"Během dvou dnů jsme vedli dlouhou a intenzivní diskusi o otázkách, jichž se dotýkal náš návrh budování důvěry," řekla Ashtonová podle agentury Reuters. "Bylo jasné, že naše pozice zůstávají vzdálené."

"Došli jsme k závěru, že se všechny strany vrátí do svých hlavních měst, aby posoudily, kam proces (jednání) dospěl," řekla také Ashtonová podle agentury AFP. "Budu nadále v kontaktu s (šéfem íránských vyjednávačú Saídem) Džalílím, abychom se domluvili, jak pokračovat," dodala.

Rovněž ruský zástupce Sergej Rybakov konstatoval, že se nepodařilo dosáhnout kompromisu. Nicméně poznamenal, že jednání v Almaty znamenalo pokrok. "Určitě, tyto rozhovory byly krokem vpřed," zdůraznil podle Reuters. Podle něj je ovšem předčasné hovořit o datu a místu dalších rozhovorů.

Šéf íránského týmu vyjednávačů Džalílí podle Reuters uvedl, že mezi pozicemi Teheránu a světových mocností je určitý odstup, ale obohacování uranu, o němž se diskutuje, se může stát předmětem spolupráce při budování důvěry. "Navrhli jsme svůj akční plán a další strany nebyly připraveny a požádaly o určitý čas, aby mohly tento nápad prostudovat," řekl Džalílí na tiskové konferenci. Teď je podle něj na západních mocnostech, aby projevily ochotu učinit kroky k budování důvěry.

Dlouhá jednání

Agentura DPA nedlouho před koncem jednání napsala, že se hovoří o možném kompromisu. Podle něho by Írán měl zastavit obohacování uranu na 20 procent, za což by výměnou USA a Evropská unie zrušily některé sankce, které přijaly proti Teheránu. Podle německé agentury se v íránské delegaci hovořilo o tom, že jednání je konstruktivní.

Na únorovém setkání mocnosti z takzvané skupiny 5+1 (pět stálých členů Rady bezpečnosti OSN - USA, Rusko, Čína, Francie, Británie - a Německo) přišly s návrhem, v němž zmírnily své předchozí požadavky. Především prý už netrvají na tom, aby se Írán úplně vzdal programu obohacování uranu, nýbrž ho jen omezil. Nežádají ani uzavření jaderného zařízení v íránském Fordo. Írán ale na tuto nabídku, jež by mu mohla přinést zmírnění mezinárodních sankcí, v pátek jednoznačně nereagoval. Naproti tomu údajně přišel s protinávrhy, ale žádné podrobnosti k nim nebyly zveřejněny.

Některé západní státy v čele s USA a Izraelem podezřívají Írán, že tajně pracuje na jaderném vyzbrojení. Teherán to vytrvale popírá. Mocnosti chtějí, aby Írán výrazně omezil svou produkci a hromadění uranu obohaceného na 20 procent, který je jen krok od získání uranu využitelného k výrobě jaderné zbraně.