Saúdská Arábie je největším světovým vývozcem ropy a kolébkou islámu, ne vždy ale dokáže prosadit svou váhu na Blízkém východě. Mnohem větší oblibě lidí než jakákoliv arabská vláda se totiž v dané oblasti těší islamistické skupiny jako Hamas nebo Hizballáh.
Všechny saúdskoarabské aspirace hrát vůdčí roli v roztříštěném arabském světě, nebo dokonce ovlivňovat nearabské mocnosti jako Írán, Turecko a Izrael nejsou prozatím ničím jiným než snahami.
"Výzvou pro Saúdskou Arábii je rozvinout vizi k zaplnění vakua v regionu, vést aktivní, zásadovou zahraniční politiku a hrát větší roli," říká badatel Avad Badí z Centra pro výzkum a islámská studia krále Fajsala.
"Nyní jsme zemí, která obvykle v daný okamžik jen reaguje na věci, i když tu byly některé iniciativy jako nedávná výzva krále Abdalláha k arabskému usmíření a jednotě," uvedl Badí.
Nejsmělejší saúdskoarabskou iniciativu za poslední desetiletí - všeobecný arabský mírový plán, který Rijád zaštítil v roce 2002 a oživil v roce 2007 - Izrael stroze odmítl a Spojené státy ji zcela ignorovaly. Tato zkušenost Saúdy ranila a roztrpčila.
Na celoarabském summitu, který se konal minulý měsíc během izraelské ofenzivy v pásmu Gazy, král Abdalláh řekl, že arabská mírová nabídka zůstává na stole, nikoliv ale navěky.
Mrtvé mírové vyhlídky?
Ostřeji řečeno se Izrael svou ofenzivou v Gaze, která stála životy 1300 Palestinců a 13 Izraelců, přiblížil k "usmrcení vyhlídky na mír", jak minulý měsíc v listu Financial Times napsal princ Fajsal ibn Abdal Azíz Turkí, bývalý šéf saúdskoarabské zpravodajské služby a někdejší velvyslanec v Londýně a Washingtonu.
"Jestliže nová americká administrativa neučiní energické kroky k zabránění jakémukoliv dalšímu strádání a masakrování Palestinců, mírový proces, vztahy mezi USA a Saúdskou Arábií a stabilita v regionu budou ohroženy," varoval Turkí. Předcházející americký prezident George Bush podle něj zanechal na Blízkém východě "nechutné dědictví".
Mírový plán, navržený Saúdskou Arábií, nabídl Izraeli plné uznání arabskými státy výměnou za vznik palestinského státu v hranicích před válkou z roku 1967 s východním Jeruzalémem jako hlavním městem a dohodě o vyřešení otázky palestinských uprchlíků.
Obama podle jednoho ze západních diplomatů v Rijádu "vzbuzuje u saúdskoarabských vůdců zvláštní směs obdivu a strachu". Podle jiného diplomata se Saúdům líbí Obamovy výroky o respektu vůči muslimskému světu, jsou prý ale skeptičtí ohledně toho, že by jakákoliv americká vláda vyvinula na Izrael dostatečný tlak na prosazení palestinského státu na území, která židovský stát obsadil ve válce z roku 1967.
Rijádu to drhne
"Dokud nebude izraelsko-palestinský konflikt vyřešen, celý region se bude radikalizovat," říká badatel Badí.
Katar se minulý měsíc připojil k Íránu, Sýrii a hnutím Hizballáh a Hamas, které požadovaly stažení arabské iniciativy z roku 2002.
Saúdskoarabská diplomacie se zadrhla i jinde.
Král Abdalláh přesvědčil soupeřící palestinské frakce k podepsání usmiřovací dohody v Mekce v únoru 2007, jen aby viděl její kolaps, když islamisté z Hamasu o čtyři měsíce později uchvátili moc v pásmu Gazy od hnutí Fatah prezidenta Mahmúda Abbáse. Dalšího zprostředkování mezi Palestinci se Abdalláh vzdal a přenechal snahy o překonání rozporů mezi Hamasem a Fatahem Egyptu, Turecku a Kataru. Turecko také hostilo nepřímá jednání mezi Sýrií a Izraelem, zatímco Katar hrál zprostředkovatelskou úlohu v Libanonu, Jemenu a Súdánu.
Podle blízkovýchodního experta Neila Partricka nemá žádná arabská země dobré výchozí postavení k převzetí vůdčí role, na které si v dobách rozkvětu arabského nacionalismu činil nárok Egypt.
Radikálové na obzoru?
"Region je rozdělený, není tu žádný podstatný arabsko-izraelský mírový proces, ani jasná cesta vpřed v Iráku," říká Partrick. "Saúdská Arábie je přesvědčena, že se Irák posunul do íránské sféry vlivu."
Saúdská Arábie se snažila oddělit své základní vztahy "ropa za bezpečnost" s Amerikou od arabsko-izraelského konfliktu, sílícího napětí po útocích Al-Káidy na americká města v roce 2001 a výzev zaznívajících z regionálního radikálního tábora vedeného Íránem.
To však přivedlo saúdské království do ošemetné pozice.
Podle prince Turkího íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád uznal Saúdskou Arábii za vůdce arabského a muslimského světa, když ji nedávno vyzval k vedené svaté války proti Izraeli.
"Dosud království těmto výzvám odolávalo," napsal s dodatkem, že vyhovět jim by vyvolalo chaos a krveprolití. "S každým dnem se ale stává těžším udržovat tuto zdrženlivost."
Foto: Reuters, ČTK/AP
