Írán nepřistoupí na žádnou dohodu s velmocemi o svém jaderném programu, jestliže v ní nebude zakotveno jeho právo na obohacování uranu. V Ženevě, kde mají dnes zástupci Íránu a skupiny 5+1 (stálí členové Rady bezpečnosti OSN a Německo) projednat detaily předběžného ujednání, to dnes řekl šéf íránského vyjednávacího týmu Abbás Araghčí. Zároveň podle tiskových agentur zpochybnil možnost dosažení pokroku při rokování s poukazem na současný "nedostatek důvěry" vůči zástupcům šestice mocností.
Dnešní jednání v Ženevě začalo setkáním šéfky diplomacie Evropské unie Catherine Ashtonové s íránským ministrem zahraničí Mohammadem Džavádem Zarífem. Jejich diskuse umožnila "velmi věcný a detailní začátek jednání", které bude odpoledne pokračovat, řekl mluvčí Ashtonové Michael Mann.
"Jednání byla dobrá, ponořili jsme se do obsahu a detailů, rozdíly v postojích v důležitých otázkách nicméně přetrvávají," řekl íránské agentuře ISNA hlavní íránský vyjednávač Araghčí.
Před začátkem dnešních rozhovorů Araghčí důrazně varoval, že "žádná dohoda, která nebude obsahovat obohacování uranu v plném rozsahu, nebude akceptována."
"Princip obohacování (uranu) není pro nás předmětem vyjednávání, můžeme ale diskutovat o objemu, o úrovni a o místě," dodal Araghčí. Zároveň ale upozornil, že Írán musí znovu získat důvěru v dobrou vůli velmocí dospět k dohodě.
"Hlavní překážkou je nedostatek důvěry kvůli tomu, co se stalo během minulého jednání," řekl Araghčí v íránské státní televizi v narážce na zpřísnění návrhu dohody, které prý učinili vyjednávači skupiny 5+1 v poslední den minulého kola rozhovorů (od 7. do 9. listopadu).
"Ztratili jsme důvěru... nemůžeme pokračovat v konstruktivních jednáních, dokud nebude důvěra znovu nastolena, dokud nebudeme mít jistotu, že jednací metody jsou čisté a že mohou přinést výsledky. To ale neznamená, že jednání zastavíme," řekl Araghčí.
Připustil sice, že "existuje šance na uzavření dohody do zítřka (pátek)", označil to ale za "obtížný úkol".
Má jít o předběžné ujednání, které připraví podmínky budoucí a trvalé dohody s Íránem. Cílem je získat záruku, že Írán nebude moci rozvíjet zbrojní jaderný program.
Teherán vytrvale popírá, že takový program má, ale nedůvěra vůči němu mu od roku 2006 vynesla několikery sankce Rady bezpečnosti OSN a od roku 2012 dodatečné sankce uvalené Spojenými státy a Evropskou unií.
Proti předběžné a podle něj "špatné" dohodě s Íránem se ostře staví Izrael, který žádá "skutečné řešení" problému. To by podle představ Izraele splňovala jedině dohoda, v níž by se Írán vzdal celého programu obohacování uranu a také k tomu potřebných centrifug.
Přesvědčit o své pozici Rusko se ve středu pokusil izraelský premiér Benjamin Netanjahu při setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě. Očividně se mu to ale nepodařilo, konstatoval dnes izraelský tisk.
V projevu před židovskou obcí v Moskvě dnes Netanjahu nicméně slíbil, že "Írán nikdy nebude mít jadernou zbraň". Tu může Teherán podle Izraelců získat v krátké době, jestliže bude pokračovat v obohacování uranu. Izrael proto pravidelně hrozí i vojenským úderem na íránská jaderná zařízení
