Více než 90 procent voličů se v pondělním referendu vyslovilo pro nezávislost iráckého Kurdistánu. Informovala o tom volební komise v kurdské autonomii v Iráku. Referendum je ale nezávazné, a tak k oficiálnímu získání nezávislosti zřejmě nepovede. Proti konání referenda se ostře vymezil Bagdád, který ve středu dokonce vyzval úřady v autonomním Kurdistánu, aby výsledky referenda zrušily. S krokem Kurdů rovněž nesouhlasí některé státy, především Turecko a Írán.
Podle oficiálních výsledků se pro nezávislost vyslovilo 92,73 procenta voličů. Volební účast překročila 72 procent.
O vznik nezávislého státu se Kurdové snaží od konce první světové války, kdy Blízký východ rozdělily koloniální mocnosti. Oblast obydlená Kurdy je v důsledku toho rozdělena hlavně mezi dnešní Turecko, Irák, Írán a Sýrii. Kurdové v Iráku mají autonomní území s vlastní správou - mají svůj parlament, vládu i armádu. Právě kurdské jednotky, takzvaní pešmergové, se významně podílejí na bojích proti IS v Iráku i Sýrii na straně mezinárodní koalice vedené USA.
Na otázku: "Chcete, aby se kurdský region a kurdská území mimo oblastní správu staly nezávislým státem?" v referendu odpovídali obyvatelé kurdských provincií na severu Iráku, ale i na územích, na něž si činí nárok jak Kurdové, tak Bagdád. Nejvýznamnější z nich je Kirkúk, bohatý na ropu a poznamenaný vleklými spory mezi Kurdy a Bagdádem.
Se vznikem nezávislého kurdského státu v Iráku kromě Bagdádu nesouhlasí řada sousedních států, včetně Turecka a Íránu, kde žijí početné kurdské menšiny, ale také Spojené státy. Kritici referenda se mimo jiné obávají, že by nezávislost Kurdistánu mohla v současné chvíli vyústit v širší regionální konflikt a zbrzdit pokrok v boji proti Islámskému státu (IS), kterého se účastní arabské i kurdské síly.
