V dnešním tureckém referendu zvítězili zastánci ústavní reformy, která posílí pravomoce hlavy státu a přemění politický systém Turecka z parlamentního na prezidentský. Po sečtení téměř sta procent odevzdaných hlasů získali příznivci těchto změn 51,3 procenta. Výsledek přivítal turecký prezident, premiér i šéfové části opozice; dvě opoziční strany ale sčítání zpochybnily a budou žádat přepočítání části hlasů. Volební účast činila 84 procent.
Výsledek referenda ještě před vyhodnocením všech hlasů uvítal prezident Recep Tayyip Erdogan, i opoziční nacionalistická Strana národní akce (MHP). Naopak jiná část opozice - Lidová republikánská strana (CHP) - už oznámila, že bude žádat přepočítání hlasů. Stěžovala si mimo jiné na to, že národní volební komise uznala za platné i neorazítkované volební lístky. Ty byly v předchozích volbách považovány za neplatné.
Také prokurdská Lidová demokratická strana (HDP) referendum kritizuje. Její mluvčí mimo jiné uvedl, že stín na legitimitu voleb vrhá i to, že spolupředsedové HDP jsou ve vězení a že se referendum konalo v době výjimečného stavu.
Ve večerním projevu ze své istanbulské rezidence Erdogan označil referendum za historické a vyzval všechny, včetně zahraničí, aby výsledek respektovali. "Turecko udělalo historické rozhodnutí, pokud jde o systém jeho vlády," prohlásil a zároveň oznámil, že začne jednat s premiérem a lídry dalších stran o obnovení trestu smrti. I o něm by se podle Erdogana hlasovalo v referendu.
Odpůrci ústavních změn v dnešním referendu zvítězili mimo jiné ve třech největších tureckých městech - v Istanbulu, Ankaře a Izmiru.
Dnes mohlo v Turecku hlasovat 55,3 milionu voličů, již dříve mohly odevzdat svůj hlas téměř tři miliony Turků žijících mimo svou vlast. V zahraničí zvítězili mezi Turky zastánci změn ústavy s větším náskokem než doma, když se pro posílení prezidentských pravomocí vyslovilo asi 59 procent hlasujících příslušníků diaspory.
Například v Německu změny ústavy podle agentury Anadolu podpořilo na 63 procent tureckých voličů, kteří šli hlasovat. Volební účast mezi Turky v Německu činila asi 50 procent. V Rakousku pro posílení pravomocí tureckého prezidenta hlasovala dokonce téměř 73 procent tamních Turků, což ovšem představuje necelých 18.000 lidí.
Ve Švýcarsku naopak hlasovali místní Turci více proti změnám ústavy, když je odmítlo téměř 59 procent zúčastněných voličů.
Mluvčí českého prezidenta dnes odkázal na čtvrteční vyjádření Miloše Zemana pro TV Barrandov. Zeman podporu ústavních změn posilujících Erdoganovy pravomoci očekával a není z tohoto kroku nadšen. "Domnívám se, že prezident Erdogan výrazně odstupuje od tradice (zakladatele sekulárního tureckého státu Kemala) Atatürka," prohlásil již ve čtvrtek Zeman, podle něhož by proto Turecko nemělo vstoupit do Evropské unie. Český prezident se přitom neobává, že by změny v Turecku mohly mít vliv na turecké členství v Severoatlantické alianci, neboť "NATO je vojenská organizace a vojenská organizace se neřídí politickými, respektive hodnotovými pravidly".
K výsledkům tureckého referenda se vyjádřil i německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel, který vyzval k zachování klidu a rozvahy. "Je dobře, že skončila volební kampaň, v níž se tak tvrdě bojovalo, a to i zde, v Německu," řekl Gabriel.
