Prezidentský kandidát největší turecké opoziční strany Muharrem Ince opět neúspěšně vyzval svého hlavního soupeře, prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana k živé televizní debatě. Favorit voleb Erdogan to odmítl s tím, že si tak chce Ince zvýšit sledovanost. Místo toho v neděli odpoledne uspořádal Erdogan v Istanbulu megamítink, na nějž dorazily podle místního tisku statisíce lidí.
Kandidát Lidové republikánské strany (CHP) Ince v neděli, týden před volbami, navštívil východotureckou provincii Tunceli. V ní žijí převážně alevité, kteří jsou v Turecku druhou největší náboženskou komunitou po většinových sunnitských muslimech. Ince na mítinku slíbil, že stane-li se prezidentem, zruší v Turecku povinnou náboženskou výchovu.
"V Turecku je mnoho konzervativních lidí, kteří považují dvě hodiny náboženské výchovy pro své dítě za nedostatečné. V tom případě jim nabídneme více kurzů, když budou chtít. Ale náboženské kurzy by měly být dobrovolné," řekl Ince. Právě alevité povinné náboženské kurzy kritizují s tím, že vykládají islám pouze z hlediska sunnitů. Alevité jsou označováni za šíitskou odnož islámu.
Na povinné náboženské kurzy si alevité v roce 2011 stěžovali i u Evropského soudu pro lidská práva (ECHR), který jim dal za pravdu. V roce 2014 tento soud rozhodl, že Turecko musí bezodkladně zavést školský systém, v němž budou náboženské kurzy dobrovolné.
Ince v neděli také zopakoval Erdoganovi výzvu, aby se s ním utkal v živé televizní debatě. "Pojďme hovořit o budoucnosti našich dětí, pojďme hovořit o vzdělání," řekl Ince. Erdoganovy komentáře, že si tak chce získat sledovanost, odmítl. "I předpověď počasí má větší sledovanost než jeho rozhovory," řekl v neděli Ince na mítinku v provincii Tunceli.
Erdogan i Ince, kteří podle průzkumů postoupí v neděli do červencového druhého kola, ale odmítli nabídku státní televize TRT na desetiminutový volební šot. Erdogan to zdůvodnil tím, že nemá čas točit volební šoty. Ince odmítl, protože považuje vysílání TRT za "zaujaté".
O úřad prezidenta osmdesátimilionového Turecka se uchází také jedna žena, předsedkyně nové Strany dobra Meral Akşenerová, či bývalý lídr prokurdské strany Selahattin Demirtaş. Ten je od konce roku 2016 ve vazbě, obviněn je z terorismu kvůli kontaktům se Stranou kurdských pracujících (PKK), což Demirtaş odmítá. Na prezidenta kandidují i předseda levicové Vlastenecké strany Dogu Perinçek a šéf proislámské Strany štěstí Temel Karamollaoglu.
Nynější volby budou prvními volbami hlavy státu od doby, co voliči v loňském referendu těsně schválili změnu ústavy měnící parlamentní systém v zemi na prezidentský. Reformu navrhl Erdogan, který tak v případě zvolení do nejvyššího úřadu získá více pravomocí. Volby, v nichž se volí i parlament, se měly konat až v listopadu 2019, ale Erdogan je urychlil. Zdůvodnil to tím, že země potřebuje silného prezidenta, aby mohla čelit ekonomickým výzvám a konfliktu v Sýrii.
