Kyrgyzské úřady jsou odpovědné za etnické násilí mezi Kyrgyzy a Uzbeky, které si loni v létě na jihu země vyžádalo 470 obětí na životech. Oznámila to mezinárodní vyšetřovací komise. Zdůraznila, že do násilností byly přímo zapojeny armáda a bezpečnostní síly, které daly davu zbraně, jež byly následně použity v řeži proti menšinovým etnickým Uzbekům.
"Základním úkolem každé vlády je, jak to jen jde, chránit civilisty. Tato povinnost nebyla loni v létě na jihu Kyrgyzstánu splněna," řekl Kimmo Kiljunen, místopředseda Parlamentního shromáždění Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), který vedl mezinárodní vyšetřovací tým. Kdyby byli vojáci rozmístěni tak, jak měli být, a kdyby dostali příslušné rozkazy, mohli by násilí předejít nebo zastavit, dodal Kiljunen.
Po lidovém povstání loni v dubnu, kdy byla svržená vláda prezidenta Kurmanbeka Bakijeva nahrazena prozatímní vládou, v nastalém faktickém bezvládí politická rivalita a křehkost institucí podle vyšetřovatelů podnítily etnický nacionalismus.
Konflikt si podle vyšetřovací komise vyžádal asi 470 mrtvých a tisíce zraněných. Stovky tisíc lidí utekly a zůstaly bez střechy nad hlavou. Obrovské materiální škody utrpěli hlavně Uzbekové, uvádí obsáhlá zpráva, která je doplněna 750 výpověďmi očitých svědků, 700 dokumenty, 5000 fotografiemi a 1000 videozáznamy.
Po etnických násilnostech následovala zatčení, vyšetřování a soudní procesy, které se podle vyšetřovací zprávy především selektivním způsobem týkaly uzbecké menšiny. V centrech zadržení se úřady dopustily i mučení, tvrdí zpráva.
Podle agentury AP se dá očekávat, že výsledky dlouho očekávané zprávy znovu oživí debaty znesvářených Kyrgyzů a Uzbeků ohledně příčin nepokojů.
