Státy Evropské unie, které jsou obzvláště zatíženy uprchlickou krizí, by mohly získat z unijního rozpočtu více peněz. Po skončení neformálního summitu členských zemí bez Británie to prohlásila německá kancléřka Angela Merkelová.
Kancléřka uvedla, že o tématu hovořil švédský premiér Stefan Löfven, podle kterého některé země musí řešit velký příliv uprchlíků, což představuje vysokou finanční zátěž. Potřeba je v této souvislosti zajistit integraci migrantů, jejich vzdělávání a vstup na pracovní trh.
"To může vést k dodatečným úkolům, které musí některé země řešit a některé ne," řekla Merkelová s tím, že to samozřejmě může mít dopad na příští rozpočet.
Podle Tuska podmíněnost čerpání z budoucího rozpočtu nikdo nezpochybňoval, a to třeba ani polský premiér Mateusz Morawiecki. Polsko přitom nyní Evropská komise kárá právě za stav jeho právního státu, jehož kvalita je jedna z často zmiňovaných možných nových podmínek pro přístupu k financím.
"Jedinou věcí je, že tyto kondicionality musí být založeny na objektivních kritériích a to si myslím, že není nějak překvapivý požadavek," řekl Tusk.
Celá otázka podmíněnosti přístupu k unijním penězům se podle něj ukázala méně kontroverzní než mnozí čekali.
Francouzský prezident Emmanuel Macron ale novinářům řekl, že podle něj by peníze z evropského rozpočtu neměly dostávat vlády, které nerespektují evropské hodnoty, fungují jako daňové ráje či "organizují" takzvaný sociální dumping.
Merkelová naznačila, že finanční pomoc související s migrací nemusí mít dopad na kohezní fondy, které pomáhají rozvoji chudších regionů. Proti podmiňování získání peněz z těchto fondů například větší vstřícností k přijímání běženců ostře vystupuje řada zemí včetně České republiky či Slovenska.
