Exiloví Tibeťané jednají o budoucnosti Tibetu

Několik set tibetských exilových představitelů dnes v severní Indii zahájilo týdenní jednání o dalším směřování hnutí, které se už pět desetiletí snaží získat pro Tibet větší autonomii na Číně. Setkání v Dharamsale, kde sídlí tibetská exilová vláda, svolal tibetský duchovní vůdce dalajlama.

Podle dostupných informací se předpokládá, že Samdhong Rinpočhe, předseda tibetské exilové vlády, vyzve k "otevřené a upřímné diskusi" a vyslovení nových návrhů poté, co rozhovory s Čínou opakovaně selhaly.

Tibet byl do roku 1951 formálně nezávislý stát. V tomto roce byl však ministr tibetské vlády Ngapo Ngavang Džigme v Pekingu nucen podepsat takzvanou sedmnáctibodovou dohodu, v Číně nazývanou smlouva o mírovém osvobození Tibetu, jejíž text poprvé výslovně konstatuje, že Tibet tvoří součást Číny. Dohoda byla tibetské delegaci v Pekingu vnucena v době, kdy čínské jednotky již měly většinu území pod kontrolou a dalajlama se obával krveprolití.

Smlouva upravovala práva Tibetu v rámci ČLR, zaručovala mu národní a územní autonomii, náboženskou svobodu a společenské reformy. V rozporu se smlouvou však čínské vedení vytrvale potlačovalo a potlačuje tibetské kulturní tradice, zejména náboženské.

Dalajlama proto usiluje o skutečnou autonomii Tibetu, která by měla Tibeťanům přinést svobodné rozhodování v oblasti školství, kultury, náboženství a ekonomiky, zatímco otázky zahraniční politiky a obrany by zůstaly v kompetenci Číny.

Tibet leží v jihozápadní části Číny mezi pohořími Kchun-lun a Himálaj na ploše 1,22 milionu čtverečních kilometrů. Celé území je ve výšce nad tři tisíce metrů nad mořem a více než polovina území leží nad 4800 metry nad mořem.

Foto: AP a Reuters