Zesnulý diktátor Ferdinand Marcos bude možná pochován na filipínském hřbitově hrdinů. Povolil to Nejvyšší soud v zemi. Znovu se tak vyhrotily spory o přístup k minulosti, která dodnes rozděluje filipínskou společnost.
Patnáctičlenný soud většinou devíti hlasů odmítl petici, která protestovala proti rozhodnutí současné hlavy státu Rodriga Duterteho, jenž povolil uložení Marcosových ostatků na hřbitově, kde jsou pochováni bývalí prezidenti, vojáci a národní umělci. Kolem soudu se shromáždili Marcosovi příznivci i odpůrci, které oddělovala policie.
Zesnulého diktátora Marcose po dvacetileté vládě svrhlo v roce 1986 nekrvavé lidové povstání za podpory části bezpečnostních složek.
Marcos za sebou zanechal zadluženou zemi, se svým klanem ale nejspíše nečestně shromáždil majetek v hodnotě až deseti miliard dolarů (zhruba 186 miliard korun). Část prostředků ukrytých v zahraničí získala později Manila zpět, a to i z tajných švýcarských účtů.
Marcos byl spojenec USA a po pádu svého režimu se i s rodinou uchýlil do Honolulu na americké Havaji, kde také v roce 1989 zemřel.
Americký soud v Honolulu přesto přiřkl téměř deseti tisícům filipínských obětí kompenzace v celkové výši dvou miliard dolarů poté, co byl Marcos shledán odpovědným za mimosoudní popravy, mučení a zmizení osob.
Rodina Marcosových se na Filipíny později vrátila a obnovila částečně svůj politický vliv. Marcosova žena Imelda dokonce dvakrát kandidovala na prezidentku, nakonec ale získala jen křeslo ve sněmovně. Její nejstarší dcera Imee byla zvolena guvernérkou v baště rodiny, provincii Ilocos Norte. Guvernérem a poslancem se stal i syn Ferdinand.
