V sobotu to bude přesně rok, kdy předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás rozpustil vládu vůdce Hamasu Ismáíla Haníji a vyhlásil v pásmu Gazy výjimečný stav. Od 7. června tam mezi sebou sváděli těžké boje stoupenci Hamasu a Abbásova Fatahu. Vyvrcholily 15. června porážkou Fatahu s bilancí 116 mrtvých a 550 zraněných.
Od té doby je pásmo Gazy v rukou Hamasu, a ačkoli obyvatelé oceňují, že se přestalo bojovat, jejich životní úroveň se pod vládou Hamasu prudce zhoršila.
Ramadán Ahrám sice každé ráno otevírá svou betonárku a usedá do kanceláře, ale ví, že ho čeká jen další nudný den. "Jsem už rok bez práce, protože se do Gazy kvůli blokádě nedováží cement," stěžuje si.
Izrael zareagoval na vítězství Hamasu blokádou a odmítá ji uvolnit, protože Palestinci z pásma Gazy nepřestávají ostřelovat izraelské území. Hraniční přechod Karni, který je určen pro dovoz a vývoz zboží, je už rok uzavřen a palestinská ekonomika v pásmu se hroutí. Přestalo se stavět a o práci přišlo 40 tisíc zaměstnanců stavebnictví.
Na dece roztažené na podlaze kanceláře spí jeden z Ahrámových synů, na zdech visí fotografie tří příbuzných, kteří zahynuli při izraelských odvetných útocích. Ahrám tvrdí, že za uplynulý rok přišel o zisk v hodnotě 300 tisíc dolarů. Kdyby chtěl provoz betonárky obnovit, potřeboval by na zprovoznění zastavených strojů 20 tisíc dolarů.
Podobně jsou na tom výrobci nábytku a oblečení i zemědělci, zvyklí na příjmy z vývozu do Izraele. Většina z nich zkrachovala. Roční ztráta těchto tří výrobních odvětví se odhaduje na 300 milionů dolarů.
Aláovi Amsímu patří tři nábytkářské podniky. Amsí říká, že palestinská ekonomika je bez Izraele bezmocná a při uzávěře hraničních přechodů odsouzená k pomalému umírání.
Míra nezaměstnanosti činí v pásmu téměř 30 procent, přičemž mezi mládeží do 24 let je ještě o sedm procent vyšší. Světová banka v čerstvé zprávě konstatovala, že izraelská blokáda zlomila pásmu ekonomickou páteř těžko napravitelným způsobem. Vzhledem ke stále nevyjasněné politické situaci neexistuje vyhlídka na zlepšení. Amsí říká, že ti, kdo měli peníze, odešli do zemí Perského zálivu nebo do Egypta.
Hamas sice uznává, že lidem se žije hůř, ale Haníja tvrdí, že se jeho organizaci podařilo zlepšit správu pásma. Podléhají jí soudy i mnohatisícová policie, Hamas vybírá daně a rozhoduje o přídělovém systému. Ochránci lidských práv tvrdí, že Hamas odpůrce z Fatahu mučí.
Jedním z nich je jednačtyřicetiletý Mázin Šahín z Chán Júnisu. Má za sebou čtyři pobyty v izraelských věznicích, ale to, co od loňského června zažil v celách Hamasu, se podle něj ničemu nevyrovná. Zatčen prý byl šestkrát a vždy byl bit. Poprvé se dostal do rukou asi padesátce maskovaných mužů.
Mlátili ho elektrickými kabely do chodidel, oholili mu plnovous i vlasy. "Řekli, že jsem bezbožník, nedovolili mi modlit se, protože Bůh si prý nepřeje slyšet naše modlitby," 
vzpomíná Mázin. Vždy po návratu z věznice se prý šel pomodlit a vypovídat do mešity, dokud v ní Hamas nevyměnil imáma za svého člověka.
Nejhorší byla měsíční vazba v podzemí bývalého sídla palestinské tajné služby, která tam kdysi zavírala členy Hamasu. Teď se strany obrátily a mezi vězni se ocitli stoupenci Fatahu. Mázin měl po většinu času zavázané oči, ztratil pojem o čase a slyšel nářky z okolních cel. K výslechu ho zvali muži s maskami na tvářích, kteří všechny vězně označovali za zloděje, zrádce a špiony.
Ředitel palestinského střediska ochrany lidských práv Radží Suraní říká, že v Gaze jsou lidé mučeni a na západním břehu Jordánu zase ve velkém zatýkáni. Uplynulý rok je prý co do dodržování lidských práv na palestinských územích nejhorší za posledních dvacet let.
Foto: Reuters, AP
