Spory mezi Tureckem a Arménií trvají staletí. Nyní se obě země dohodly na jakési cestovní mapě, na jejímž konci by měly dospět k normalizaci vztahů. Ankara ale staví tvrdé podmínky. Jako úspěšný zprostředkovatel působí ve vzájemném sbližování Švýcarsko.
Informovalo o tom turecké ministerstvo zahraničí. Obě země spolu diplomatické vztahy nemají a dlouhodobě spolu vedou spor o téměř 100 let staré masakry Arménů v době osmanské říše.
Jednání za zprostředkování Švýcarska vyústila v konkrétní pokrok a vzájemné porozumění. Turecko a Arménie se dohodly na globálním rámci pro normalizaci svých vztahů tak, aby byly uspokojeny obě strany, uvádí se ve sdělení. V tomto kontextu byla vypracována "cestovní mapa" (Road Map), konstatuje se v něm.
ČTĚTE TAKÉ: Fotbalová diplomacie? Turecký prezident jede do Arménie
Ankara neudržuje s Jerevanem diplomatické vztahy od roku 1991, kdy se Arménie po rozpadu Sovětského svazu stala samostatným státem. Příčinou je postoj k tureckým masakrům Arménů, k nimž došlo v letech 1915 až 1917 v době osmanské říše.
Podle arménské strany zahynulo při těchto masakrech a deportacích více než 1,5 milionu lidí. Turecko tvrdí, že obětí bylo 300 tisíc až 500 tisíc. Ankara také zásadně odmítá termín "genocida Arménů", kterou naopak oficiálně uznaly Francie, Kanada a Evropský parlament.
Turecko v roce 1993 uzavřelo hranice s Arménií na znamení podpory etnicky příbuzného Ázerbájdžánu, který vede s Arménií spor o Náhorní Karabach, enklávu obývanou Armény a ležící na ázerbájdžánském území.
Turci spojují pokrok při jednání s Armény na různé podmínky. další rozhovory s nimi povedou prý jen tehdy, když naopak Arméni budou souběžně pokračovat v rozhovorech s Ázerbajdžánem o budoucnosti Náhorního Karabachu. Vláda v Ankaře podporuje nároky Ázerbajdžánu na tuto spornou oblast.
Historická návštěva tureckého prezidenta Abdullaha Güla v Jerevanu loni v září, u příležitosti fotbalového utkání mezi oběma zeměmi, ukončila období, kdy spolu Turecko a Arménie neměly žádné kontakty.
Následovalo několik setkání na ministerské úrovni a v lednu hovořil turecký premiér Recep Tayyip Erdogan s arménským prezidentem Seržem Sarkisjanem, který počátkem dubna prohlásil, že do roka očekává otevření hranic.
O zprostředkování se snažily i Spojené státy a prezident Barack Obama počátkem dubna v Istanbulu Turecko a Arménii vyzval, aby urychleně dosáhly dohody směřující k normalizaci vztahů.
Obama v předvolební kampani řekl, že podpoří kroky Kongresu směřující k tomu, aby i USA formálně označily masakry Arménů za genocidu. Nyní dal najevo, že názor nezměnil, ale že jeho prioritou je dosáhnout usmíření obou zemí.
V pondělí v Ankaře jednal o normalizaci vztahů s Arménií vysoký americký diplomat Matt Bryza, který pak zamířil do Jerevanu a Baku.
Nevládní Mezinárodní krizová skupina (ICG) v polovině dubna uvedla, že existuje plán dohody, na jejímž základě budou otevřeny hranice, postupně budou navazovány diplomatické vztahy a vytvořeny bilaterální komise, z nichž jedna se bude zabývat otázkou masakrů Arménů.
Turecká vláda několikrát ujistila, že s Arménií nebude dosaženo žádné dohody do té doby, dokud nebude tato sporná otázka vyřešena.
Foto: Reuters a Profimedia
