Libanonská koaliční vláda národní jednoty dnes po necelých 14 měsících fungování padla. Radikálně islámský Hizballáh a jeho spojenci stáhli z kabinetu 11 ministrů na protest proti vyšetřování vraždy bývalého premiéra Harírího. Země stojí na počátku hluboké krize.
Libanonskou vládu podle tamních komentátorů "svrhlo" prosyrské šíitské hnutí Hizballáh se svými stoupenci z tábora křesťanského generála Michela Aúna, když rezignovali všichni jejich zástupci ve třicetičlenném kabinetu.
Prezidenta Michela Sulajmána tento tábor vyzval k sestavení nové vlády. O situaci v Libanonu, kterému hrozí další vážná politická krize, jednal ve Washingtonu americký prezident Barack Obama s libanonským premiérem Saadem Harírím.
Hizballáh chtěl hrozbou demise donutit ostatní členy vlády odmítnout mezinárodní vyšetřování vraždy někdejšího premiéra Rafíka Harírího. Mezinárodní tribunál hodlá kromě jiných z vraždy obvinit i některé členy této prosyrské strany. V úterý dal Hizballáh vládě, kterou nyní řídí syn zavražděného, několik hodin na to, aby přijala jeho stanovisko a přestala s mezinárodním tribunálem spolupracovat.
Rafík Harírí zemřel při atentátu v roce 2005. Bezprostředně po něm byla z akce obviněna Sýrie, která ovládala v té době politiku Bejrútu. Harírí se ke konci života připojil k táboru libanonských kritiků Damašku.
Sýrie sice podíl na akci popřela, ale byla nucena z Libanonu stáhnout svou armádu a v zemi se pak konaly volby. Útok, při němž kromě Harírího zahynulo asi 20 dalších lidí, v Libanonu nebyl objasněn a vyšetřování se ujal speciální mezinárodní tribunál. Ten loni oznámil, že hodlá obvinit několik lidí a že jsou mezi nimi i členové Hizballáhu.
Tato prosyrská a protiizraelská organizace tribunál považuje za nástroj Izraele a snažila se předložit důkazy o tom, že za vraždou Harírího stojí právě jižní soused Libanonu.
Vyšetřování vyvolalo v Libanonu politickou krizi a Hizballáh už několik měsíců hrozí odchodem z vlády.
