Hlavní síly ve válce v Sýrii

V občanské válce v Sýrii proti sobě od počátku v březnu 2011 stojí režim prezidenta Bašára Asada a různé opoziční ozbrojené skupiny, z nichž nejsilnější je radikální sunnitská organizace Islámský stát (IS), která má nyní pod kontrolou asi čtyřicet procent území země. Pět let trvající válka si vyžádala na 470 tisíc obětí, válka také vyhnala z domovů přes deset milionů lidí. Asadův režim ovládá zhruba třicet procent území Sýrie, na kterém ale žijí dvě třetiny obyvatel.

1) Asadův režim a jeho spojenci

- Syrská armáda, která měla na začátku konfliktu na 300 000 vojáků v bojových jednotkách, je nyní podle odhadů nejméně o polovinu slabší z důvodu úmrtí, zběhnutí či chaosu.

- Vládní vojska ztratila na dvě třetiny území státu na úkor IS a dalších skupin. Přesto má Asad pod kontrolou strategická místa, jako je metropole Damašek, města Hamá a Homs v centrální části země, pobřeží a část města Halab (dříve Aleppo), tedy oblasti, kde nyní žije přes šedesát procent obyvatel Sýrie.

- Provládní milice mají celkem 150 000 až 200 000 mužů, nejsilnější jsou Síly národní obrany, které vznikly v roce 2012 a mají asi 90 000 bojovníků. K nim se pojí řada menších skupin původem z Libanonu, Íránu, Iráku či Afghánistánu, z nichž největší je libanonský šíitský Hizballáh, jenž má v Sýrii podle odhadů až 8000 vojáků.

- Na Asadově straně zůstává Rusko, Írán anebo Čína. Rusko, které využívá základnu v přístavním městě Latákíja, zahájilo v Sýrii loni 30. září letecké útoky. Rusové tvrdí, že se zaměřují na bojovníky IS a další extremisty, západní koalice a část syrské opozice ale poukazují na to, že ruské nálety ničí i tu část opozice, s níž Západ spolupracuje. Podle různých odhadů má Rusko v Sýrii asi 4000 mužů a více než 50 letadel a vrtulníků.

- Armáda zahájila letos 1. února za podpory ruského letectva velký útok na město Halab, někdejší průmyslové a obchodní centrum země.

2) Povstalci a hnutí an-Nusra

- Jednou z nejsilnějších povstaleckých skupin je Ahrár aš-Šám. Vznikla v roce 2011 a placena je údajně ze zemí kolem Perského zálivu a z Turecka. Přítomna je na severu země a v Damašku. Původně radikálně salafistická organizace se v poslední době prezentuje jako umírněná. Syrský režim ale tuto formaci odmítá vyjmout ze seznamu teroristických organizací.

- Radikální sunnitské hnutí an-Nusra, které se hlásí k teroristické organizaci al-Kajda, je vedle IS nejdůležitější džihádistickou skupinou v zemi. Vede ji abú Muhammad Džulání a Spojené státy ji zařadily na seznam teroristických skupin. Ovládá části území na severozápadě země, převážně v provincii Idlib, kde spolupracuje s dalšími rebelskými formacemi. Přítomna je i na jihu země.

Tyto dvě skupiny patří do povstalecké Armády dobytí, která vznikla loni a která je podle odborníků placena ze zemí kolem Perského zálivu.

- V oblasti Damašku také působí skupina Džajš Islám, kterou vedl Zahrán Alúš. Ten byl však loni v prosinci zabit. Také tuto skupinu odmítá oficiální režim vyjmout ze seznamu teroristických organizací. Takzvaná umírněná opozice považuje Džajš Islám a Ahrár aš-Šám za spojence, byť nesdílí jejich ideologii.

3) Islámský stát (IS)

- Radikální sunnitská organizace Islámský stát (IS) má nyní pod kontrolou asi 40 procent území země. IS, který v červnu 2014 vyhlásil v Sýrii a Iráku chalífát (vládu hlavy muslimské obce), ovládá zhruba 80 000 kilometrů čtverečních hlavně v centrální části země, kde ale žije asi 15 procent obyvatel (území ovládané radikály z IS se loni zmenšilo o 10 až 20 procent). Vůdcem IS je abú Bakr Bagdádí alias chalífa Ibráhím. Hlavní sídlo IS je nyní v syrském městě Rakka. Odhady počtu bojovníků IS v Sýrii se pohybují v desítkách tisíc. IS také šokoval celý svět zabíjením zahraničních rukojmích nebo ničením kulturních památek.

4) Kurdové

- Kurdové, kteří žijí v Sýrii na severu a severovýchodě země, brání svá území po odchodu vládních vojsk sami. Podporuje je mezinárodní koalice, která jim například loni pomohla vytlačit radikály z IS z kurdského pohraničního města Kobani, které v září 2014 padlo do rukou IS. Kvůli bojům o Kobani se dalo na útěk do Turecka na 200 000 lidí. Kurdské milice YPG jsou jedním z nejdůležitějších spojenců západní koalice v Sýrii. Ankara ale YPG i kurdskou Stranu demokratické unie (PYD) považuje za spřízněné se zakázanou PKK, kterou na seznamu teroristických organizací vede nejen Turecko, ale i Spojené státy a EU. Turecká armáda v minulosti několikrát zasáhla kurdské síly v Sýrii. Kurdové v Sýrii loni téměř ztrojnásobili rozlohu teritoria, které kontrolují.

5) Opozice

- Národní koalice sil revoluce a syrské opozice (NCSROF) je zastřešující koalicí opozičních sil z exilu i ze Sýrie. Vznikla v listopadu 2012 v katarském Dauhá, jejím členem je například Syrská národní rada (SNC). Obě organizace podporuje nebo je jejich členem Svobodná syrská armáda (FSA), která vznikla v roce 2011 z důstojníků a vojáků, kteří dezertovali z vládních ozbrojených sil. Počet jejích příslušníků se odhaduje na 40 000 až 60 000. Jednou z hlavních sil je Jižní fronta, která působí v jižní provincii Dará.

6) Mezinárodní koalice

- Vzhledem k násilnostem ze strany IS zahájily v září 2014 Spojené státy a některé arabské země (Jordánsko, Bahrajn, Katar, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty) letecké údery proti pozicím IS v Sýrii (operace byla později nazvána Inherent Resolve, Bytostné odhodlání). K operaci se postupně připojila i Kanada, která však s útoky letos v únoru skončila, Británie, Francie nebo Turecko. Spojené státy se spojenci dosud podnikly v Sýrii na 3400 náletů.