Indická vláda chce ze země deportovat muslimské Rohingy, jichž v Indii žije téměř čtyřicet tisíc a kteří sem přicházejí v důsledku etnického násilí v domovské Barmě. Vláda tvrdí, že představují riziko pro národní bezpečnost, a uvedla, že má důkazy o extremistické činnosti zástupců muslimské menšiny. Indický nejvyšší soud se v těchto dnech zabývá žádostí dvou Rohingů o zvrácení rozhodnutí vlády.
"Soud se nemá co plést do rozhodování o této záležitosti," uvádí vládní prohlášení. Dillí má za to, že otázka budoucnosti rohingských uprchlíků je čistě v kompetenci vlády. Ta v srpnu oznámila, že nařídila vládám jednotlivých svazových států identifikovat a deportovat nelegální migranty, včetně Rohingů.
Asi 16 500 z téměř čtyřiceti tisíc Rohingů v Indii registruje Organizace spojených národů jako uprchlíky, Indie však chce vyhostit i ty. "Je zřejmé, že jde o případ náboženské diskriminace a o pokus podnítit protimuslimské cítění," řekl nejvyššímu soudu Prašant Bhušan, právník dvou Rohingů, kteří napadli opatření vlády.
Státní zástupce Tušar Mehta soudu řekl, že vláda při dalším slyšení plánovaném na 3. října předloží důkazy o napojení Rohingů na islamistické skupiny, včetně záznamů o nezákonných finančních operacích. Indické zpravodajské služby podle státních zástupců podezírají rohingské duchovní vůdce ze spolupráce s pákistánskými ozbrojenci.
Za nelegální imigranty považuje Rohingy také Barma, ze které od 25. srpna uteklo před násilím označovaným mnohými za etnickou čistku přes 410 tisíc členů muslimské menšiny. Rohingové v Barmě nemohou získat občanství, přestože mnozí tvrdí, že jejich rodiny zde žily po staletí.
