Z pokusu o sebevraždu byla dnes před soudem v Indii obžalována žena, která drží 12 let hladovku, aby poukázala na zákon, jenž dává mimořádné pravomoci armádě. Irom Šarmilaová se naposledy dobrovolně najedla v listopadu 2000 a od té doby je proti své vůli krmena sondou. Bude-li uznána vinnou, může dostat roční trest vězení.
Šarmilaová protestuje proti tomu, že v oblastech častých konfliktů může armáda jednat podle speciálního zákona, který vojákům umožňuje beztrestně zatýkat a zabíjet. Policii dává velké pravomoci při prohlídkách domů a občanů.
Šarmilaová a její spojenci žádají zrušení tohoto opatření. Svou protestní akci vede tato čtyřicátnice ve státě Manípur, který je podobně jako několik dalších států severovýchodní Indie dějištěm boje separatistů.
Šarmilaová byla zatčena tři dny po zahájení hladovky a od té doby je krmena sondou. Podle zákona musí být jednou za rok propuštěna, aby se zjistilo, zda nezačne dobrovolně znovu jíst. Jestliže to neudělá, je znovu zadržena.
Soud, před nímž stanula dnes, se týká záležitosti z roku 2006. Šarmilaová se tehdy zúčastnila protestu v Dillí. Policie ji ze shromáždění vyvedla, hospitalizovala ji a obvinila ji z pokusu o sebevraždu. Z toho ji dnes také obžaloval soudce. Žena, která se v síni objevila se sondou v nose, se k vině nedoznala.
"Miluji život. Nechci si ho sama vzít, ale chci spravedlnost a mír," řekla. Soudce proces odročil na 22. května. Žena odcházela ze soudní síně volná a řekla, že bude "v protestu pokračovat, dokud nebude zákon o mimořádných pravomocech zrušen". Její příznivci uspořádali před soudní budovou protest a žádali na něm totéž.
Hladovka Šarmily má ale podivný charakter. Výživa nasální sondou, která je zavedena buď do žaludku či až do střeva, vyžaduje aktivní spolupráci toho, jehož udržuje při životě. Náhražka potravy v tekuté formě se navíc do útrob člověka přivádí třeba 12 nebo ještě více hodin denně. Navíc je pravděpodobné, že hladovkářka se přikrmuje něčím dalším, protože směs pro nasální výživu člověka 12 let při životě sotva udrží.
Indičtí ochránci lidských práv upozorňují, že ozbrojené složky zákon využívají nejenom při zatýkání, ale také mučení a zabíjení, které je často zinscenováno v podobě přestřelek.
Vláda už o zákonu jedná kvůli znásilňování žen. Vojáci z těchto případů vycházejí bez trestu.
Zvláštní komise povřená vládou v lednu doporučila, aby byla ze zákona vyjmuta ochrana vojáků v případě, že se dopustí sexuálního násilí. Vláda zákon změnit odmítla, ale schválila nová opatření na ochranu žen.
Armáda se staví zásadně proti zákonnému omezování svých pravomocí a argumentuje tím, že v boji proti povstalcům potřebuje mimořádné prostředky. Norma chrání vojáky před soudním stíháním, pokud k tomu nedá svolení federální vláda. Z dokumentů vyplývá, že vláda státu Džammú a Kašmír žádala federální orgány o povolení postavit vojáky před soud v 50 případech a neuspěla ani v jednom
