Když pákistánská armáda minulý měsíc zaútočila na komplex Rudé mešity v Islámábádu, v níž sídlila radikální islámská škola, začala se svými islámskými školami, tzv. pesantreny, více zabývat také Indonésie. Důvodem je obava, že by se také mohly stát živnou půdou pro militanty.
"Pesantreny jsou součástí naší identity, součástí dlouhé indonéské tradice," říká ministr pro náboženské záležitosti Muhammad Matuh Basyuni. "Řídí se odlišnými principy. Rozhodly se vzdát středního proudu ve způsobu života, protože odmítají všechno, co pochází ze západu. Spojují si to totiž s kolonialismem, proti kterému jsme v minulosti bojovali."
Islámské internátní školy v Indonésii, největším muslimském národě, zmizely ze scény po útocích na Spojené státy z 11. září 2001. Pod kontrolu se dostaly pouze po pumových útocích na Bali v roce 2002. Tehdy byl nekompromisní duchovní Abu Bakar Bashir z vysoko postaveného pesantrenu obviněn, že je jedním z duchovních vůdců teroristické organizace Jemaah Islamiyah. Bashir byl později pro nedostatek důkazů obvinění zproštěn.
Kritici obviňují pesantreny z podpory fundamentalismu v Indonésii, kde 80 procent z 220 
milionů obyvatel jsou muslimové. Ale naprostá většina z 14 tisíc islámských škol je umírněná a uctívaná, protože se zde učila většina muslimské elity v zemi.
"Nanejvýš dvě procenta pesantrenů vnímají islám špatným způsobem," říká Sofwan Manaf, ředitel Darunnajažské islámské internátní školy v Jakartě. "Moderní pesantreny mají v osnovách jak islámskou, tak i sekulární výuku."
V indonéských pesantrenech jsou registrovány tři miliony studentů. Jde pouze o malý podíl na všech studujících v zemi, ale v posledních několika letech došlo k prudkému nárůstu. Částečně za ním byla rostoucí pozornost k islámským hodnotám. Mimo to lákají školy chudé rodiny na výuku a ubytování zdarma.
V typické islámské internátní škole studenti denně absolvují schematizovaný program s pevnými pravidly. Ale v indonéských pesantrenech studenti často bojují proti stereotypům. Před několika lety uvítala skupina zahalených dívek v umírněné islámské škole bývalého amerického velvyslance ztvárněním rockové písně Stairway to Heaven (Schody do nebe). Ani někteří duchovní neodpovídají stereotypům, jako například vedoucí pesantrenu v Bandungu Abdullah Gymnastiar, který nosí turban a k němu koženou bundu.
Studenti v darunnajažském pesantrenu říkají, že nesouhlasí s pumovými útoky na Bali. "Podporuji džihád, který slouží k obraně islámu. Ale ne to, co tam provedli," říká sedmnáctiletý Achmad Syaefuddin. Kritika se v minulosti snesla především na nekompromisní školy, jako Bashirem zřízená Al-Mukmin, a na jejich militantní absolventy. Dva teroristé odsouzení k smrti za atentát na Bali studovali právě na Al-Mukminu.
Indonéské úřady jako klíčový spojenec Američanů ve válce proti terorismu sledují islámské školy. "Jak jednou řekl viceprezident Jusuf Kalla, musíme monitorovat pesantreny a taky to děláme už celá desetiletí. Ale nechováme se při tom jako Velký bratr," říká ministr Basyuni. "Dohlížíme na ně a dáváme jim pokyny. A u mnohých pesantrenů jsme pomohli s přípravou vyučujících a s rozvojem základního vybavení."
Mezinárodní humanitární organizace začaly finančně podporovat islámské školy, aby se jejich osnovy více přiblížily střednímu proudu. Ale analytici uvádějí, že mimo dosah takových programů stále zůstává velké množství pesantrenů a ty šíří svou rigidní interpretaci islámu.
Kromě toho vláda nemůže z politických důvodů příliš zasahovat do chodu islámských škol. "Vláda se jen neochotně vměšuje do záležitostí pesantrenů, a to i těch, které vyučují radikální islám," říká Sri Yunato, expert na radikální islám. "Duchovní a islámské školy představují obrovskou volební sílu. A představte si, co by hlas tisíce duchovních udělal s vaší politickou kariérou."
Na fotografiích snímky z indonéských islámských škol.
Foto: AP
