Před pěti lety byl Joko Widodo označován za indonéského Baracka Obamu. Po zvolení prezidentem zdobila jeho tvář titulní stranu časopisu Time, který o něm psal jako o nové naději pro Indonésii. Widodovo vítězství ve volbách bylo vnímáno jako důkaz, že i outsideři mohou porazit zástupce mocné oligarchie, uvedl deník The Guardian.
Rychlý vzestup nesmírně populárního politika známého pod přezdívkou Jokowi, který se z úspěšného podnikatele v nábytkářském průmyslu stal postupně starostou města Surakarta, reformátorským guvernérem metropole Jakarty a nakonec i prezidentem, působil v mladé indonéské demokracii jako politická pohádka. Nadšení bylo o to větší, že jeho soupeřem v prezidentských volbách v roce 2014 byl někdejší armádní generál obviňovaný z porušování lidských práv Prabowo Subianto, který měl za manželku dceru nechvalně proslulého diktátora Suharta.
Uplynulo pět let a Joko Widodo a Prabowo Subianto se střetnou v boji o prezidentské křeslo v třetí největší demokracii světa znovu. Nálady před hlasováním, které je plánováno na 17. dubna, jsou však tentokrát úplně jiné. Během pětileté Widodovy vlády se v zemi zhoršila situace náboženských menšin i homosexuálů a série zatýkání vyvolala otázky ohledně uplatňování svobody slova v Indonésii. Widodova pověst jako stoupence demokracie silně utrpěla.
Dva měsíce po nástupu do prezidentského úřadu v roce 2014 Joko Widodo odmítl udělit milost skupině obchodníků s drogami a podepsal příkaz k jejich popravě. Své rozhodnutí zdůvodnil tím, že Indonésie se ocitla ve spárech překupníků drog, kteří zemi ohrožují. Navzdory zahraničnímu tlaku popravčí četa v dubnu 2015 osm obchodníků s drogami, včetně dvou Australanů, zastřelila. Svět, který vkládal do nového prezidenta naděje na zlepšení lidských práv v zemi, byl v šoku.
Ač byl Widodo kandidátem oceňovaným za to, že nemá styky s armádou, brzy v jeho vládě a mezi nejbližšími spolupracovníky sedělo několik vojenských představitelů ze Suhartovy éry. K nejkontroverznějším z nich patří ministr bezpečnosti a někdejší generál obviňovaný z válečných zločinů Wiranto.
Aktivista Haris Azhar, který opakovaně vyzývá prezidenta, aby dodržel sliby týkající se vyřešení případů porušování lidských práv z minulosti, letos hlasovat nepůjde. "Naše demokracie už nemá žádný smysl," říká.
V ulicích je ale Widodo stále velmi oblíben a v průzkumech veřejného mínění si udržuje před Subiantem náskok více než 15 procentních bodů.
"Jokowi tvrdě pracuje a je čestný. Ostatní jsou zkorumpovaní," říká pětašedesátiletá prodavačka Mery u stánku se smaženým tofu na jihu indonéské metropole Jakarty. "Výsledky jeho vlády už jsou vidět," souhlasí 28letý Achmad, který opodál prodává kuřecí polévku. "Jokowi postavil silnice a školy, to jsou jasné důkazy."
Prezident se skutečně v uplynulých čtyřech letech zaměřil na velmi potřebné budování infrastruktury, jehož výsledkem byla výstavba tisíců kilometrů silnic, téměř desítky nových letišť a množství přístavů, přehrad a mostů. Voliči rovněž vyzdvihují investice do celostátního systému zdravotního pojištění a vzdělání pro chudé.
Kritizovat Widoda za nedostatečnou obhajobu demokratických principů se zdráhají i někteří příslušníci liberálních elit, převážně z obavy, že tato kritika by mohla posílit jeho soupeře Prabowa Subianta. Ten je obviňován z podílu na únosech a mučení prodemokratických aktivistů v roce 1998, což sám opakovaně popírá.
Subianto, který působil v minulosti jako velitel speciálních sil, v poslední době zmírnil svůj image. Na instagramu například existuje účet jeho kocoura Bobbyho, kam Subianto občas také přispívá. Na druhou stranu se Subianto v poslední době sbližuje s islámskými konzervativci a údajně s nimi podepsal i dohodu, že v případě svého zvolení bude propagovat jejich agendu.
U zastánců konzervativního islámu se snaží bodovat i Widodo. Jako svého viceprezidenta si vybral kontroverzního kandidáta Ma'rufa Amina, silně konzervativního islámského vůdce, který podpořil náboženské výnosy (fatvy) proti homosexuálům, náboženským menšinám či například cvičení jógy.
