Irácký taxikář Haitham Nief vyhlíží s nadšením datum částečného stažení amerických bojových jednotek z jeho Mosulu. Město však zůstává jedním z nejnásilnějších v zemi. Nief si ale myslí, že jakmile cizí vojáci odejdou a postaví tábor mimo město, bezpečnost se ihned znatelně zlepší.
„Každý, kdo by s nimi chtěl bojovat tam může jet a útočit na základny bez toho, aby ublížil civilistům," říká Nief.
Třicátý červen je pro většinu amerických sil datem, kdy se mají stáhnout z měst. Mezi obyvatelstvem však rostou obavy z nových nepokojů a násilí. Není totiž vůbec jisté, že irácké bezpečnostní složky úkol zvládnou.
Na druhé straně Iráčané doufají, že odchod Američanů bude znamenat konec konfliktu a začátek ekonomického oživení. Většina lidí si po šesti letech od invaze a svržení Saddáma přeje jediné, aby už byli cizí vojska pryč.
Stejná názor má osmadvacetiletý Ahmad Salih. „Není tu práce, nevyděláme si a to jen kvůli nim. Vůbec to tady nežije, protože tu jsou," ukazuje na trh Davasa, kdysi kypící životem. Nyní je Davasa spíš místo obchodování slavný spíše střelbou a bombovými útoky.
Úroveň násilí v Iráku minulý rok prudce klesla. Nárok na část zásluh si může jistě činit i americká armáda a nová strategie vytlačování povstalců. Avšak bomby stále zabíjejí vojáky i civilisty a irácká odnož al-Kajdy se snaží podkopat stabilitu premiéra Núrího Málikího.
Odchod Američanů bude dobrý pro obchod
Pro irácké bezpečnostní síly znamená stažení jejich protektorů první opravdový test před absolutoriem. V lednu příštího roku si totiž budou muset poradit s ostrahou volebních místností.
Uplynulou sobotu zahynulo více než sedmdesát lidí před mešitou v Kirkúku. Vybuchl tam nákladní automobil naplněný trhavinou. Na jihu země zas počátkem června v malém šíitském městě bomba připravila o život přes třicet lidí. V Iráku nejsou mrtví civilisté ničím neobvyklým.
„Někteří lidé se bojí, že by se to mohlo zhoršit," říká politolog z Kirkúku, Abd al-Rahman Taleb. Jde hlavně o strach, že policie je napojená na politiky, kteří by si z ní mohli udělat, až Američané odejdou, jen další milici a vyplnit tak bezpečnostní vakuum.
V Bagdádu hledí obchodníci k 30. červnu s nadějí. Doufají, že omezení některých opatření (například kontrolních stanovišť) nastartuje růst zisků.
Bránu hotelu Bagdád blokuje spletenec ostnatého drátu. Cestovní kanceláře a další obchody nedaleko mají zatlučená okna a z vývěsních štítů odpadávají písmena. „Tenhle hotel má slavnou minulost, ale byl obklopen americkými zátarasy. V pokojích nedaleko hotelu totiž bydleli Američané a nikdo, kromě jejich personálu, nemohl projít dovnitř," vysvětluje manager zařízení Amír Salman. „Teď jsme šťastní, s nimi se nedalo mluvit."
V oblíbeném parku Abú Navás na východním břehu Tigridu má restauraci Hadži Hussajn. Podle něj irácké síly nekontrolují projíždějící auta tak zevrubně jako kontraktoři najatí americkou armádou. Ti údajně nenechali lidi parkovat u jeho restaurace, protože hrozilo nebezpečí, že by se v autech mohly skrývat bomby.
„Otázka nezní, jestli preferujeme bezpečnost zajišťovanou Iráčany nebo Američany. Tady jde o profesionalitu. Ale pokud by Iráčané byli profesionálové, tak jen lépe, protože bychom se s nimi mohli domluvit," uzavírá Husajn.
Foto: ČTK/AP, Reuters