Irácká vláda schválila znění americko-irácké dohody, která stanovuje podmínky působení amerických vojáků v Iráku od 1. ledna 2009. Text ještě musí schválit parlament, v němž má dohoda mnoho odpůrců. Dohoda předpokládá, že američtí vojáci z Iráku odejdou nejpozději do konce roku 2011. Bezpečnostní situace se v Iráku sice zlepšuje, ale jen za víkend zahynulo při pumových útocích pětadvacet lidí.
Pro dohodu s Američany dnes zvedlo ruku 27 přítomných ministrů. Zbylých deset se jednání nezúčastnilo. Pro schválení byla potřebná dvoutřetinová většina. Nově zvolený americký prezident Barack Obama však slíbil, že vojáky z Iráku odvolá o rok a půl dřív, do poloviny roku 2010.
O textu, který měl být původně schválen v létě, se vyjednávalo skoro rok. Iráčané prosadili mnoho změn a donutili americkou stranu vyjmout pasáž, podle níž bylo možné pobyt armády prodloužit za rok 2011, pokud o to Bagdád požádá. Vládní mluvčí dnes řekl, že stažení bude ukončeno do 31. prosince 2011 bez ohledu na situaci v Iráku.
Už v půlce příštího roku musejí Američané přestat působit v iráckých městech a vesnicích a stáhnout se na základny. V domech Iráčanů pak nebudou smět operovat bez svolení iráckých soudů a vlády.
Dohoda dále umožňuje stíhání amerických vojáků iráckými soudy v případě, že se Američané dopustí zločinu mimo službu a základnu. Iráčané také získali právo prohlížet americký materiál procházející hranicí. Američané rovněž předají dokumentaci o 16 400 vězních. Irácká justice pak propustí na svobodu ty, proti nimž nebyla vznesena obžaloba, a zahájí soudy s ostatními.
Ministr zahraničí Hošjar Zibarí se domnívá, že by se v parlamentu o dohodě mohlo hlasovat do konce měsíce, ale jiné zdroje to zpochybňují. Podle nich to nebude dřív než po muslimském svátku íd al-adhá, který končí 10. prosince. Na přelomu měsíců parlament přeruší práci, protože někteří poslanci pojedou do Saúdské Arábie na islámskou pouť.
USA teď mají v Iráku asi 150 tisíc mužů a žen. Slouží v rámci mezinárodní koalice a pod mandátem OSN, který vyprší koncem roku. Nahradit ho mají bilaterální dohody. Bagdád už začal vyjednávat také s Londýnem. Britský kontingent v Iráku je po americkém druhý největší, čítá čtyři tisíce vojáků, kteří slouží na základně u Basry a účastní se jenom výcviku Iráčanů, nikoli bojových akcí.
Hnutí radikálního šíitského duchovního Muktady Sadra dohodu dlouho kritizuje. Nad dnešním hlasováním v kabinetu vyjádřilo podiv, protože podle něj je dohoda stvrzením americké okupace Iráku. Hnutí svolalo na pátek protest. Sadr tento týden řekl, že neodejdou-li Američané z Iráku hned, pak dá svým milicím příkaz obnovit boje proti americkým vojákům.
Nejvýznamnější šíitský duchovní velký ajatolláh Alí Sistání dal před hlasováním najevo, že dohodu podpoří, jestliže ji schválí poslanci.
Možná v souvislosti se schvalováním smlouvy opět vybuchovala auta. Při sebevražedném atentátu v irácké provincii Dijála přišlo v neděli o život 15 osob včetně sedmi policistů. Automobil naložený trhavinou najel do policejní hlídky.
Američané sice zabezpečili Bagdád, ale severně od hlavního města, kudy ustupovala v létě al-Kajda, zůstávají teroristé stále aktivní. V sobotu v severoiráckém Tall Afaru zemřelo při pumovém útoku deset lidí. Situace je však i přes občasné útoky radikálů poměrně konsolidovaná.
Foto: Reuters, archiv
