V roce 2003 objevili američtí vojáci, kteří pátrali po zbraních hromadného ničení, ve sklepě jedné budovy Husajnovy tajné policie velké množství materiálů. Později se zjistilo, že jde vlastně o archiv jedné z nejstarších židovských komunit na světě.
Vojáci nalezli doslova poklad - staletí staré tóry a další artefakty, stovky let staré záznamy o sňatcích, univerzitní záznamy a finanční dokumenty. Toto vše zabavila tajná policie Židům, kteří prchali před perzekucemi v průběhu desetiletí z Iráku.
A nyní se objevila otázka: komu tento archiv patří?
V chaosu, který následoval po americké invazi a pádu Saddáma Husajna byly za pomoci úřadu tehdejšího viceprezidenta Dicka Cheneyho tisíce dokumentů vyvezeny ze země. Američané tehdy přislíbili, že až je zrestaurují, budou do Iráku navráceny.
"Představují část naší historie a naší identity. V Iráku byla židovská komunita přítomna 2500 let," řekl listu The Washignton Post irácký velvyslanec v USA Sámir Sumajdaj. "Nastal čas nám náš majetek vrátit."
PSALI JSME: Google zdigitalizuje sbírky iráckého muzea
Tento týden jednala o archivu ve Washingtonu delegace iráckého ministerstva kultury se zástupci amerického ministerstva zahraničí. To nemá s navracením materiálů problém. Starosti ovšem dělá archivářům stav 3500 kusů dokumentů a artefaktů. Musejí se opatrně restaurovat, protože v roce 2003 plavaly ve vodě, která do sklepení tajné policie pronikla z porušeného potrubí po bombardování.
Doposud Národní úřad pro archivy a záznamy vydal na "stabilizaci" materiálů jeden milion dolarů. Odhaduje se, že by jejich restaurace a digitalizace mohla celkem vyjít na šest milionů dolarů. Iráčané tvrdí, že jsou schopni dokumenty zrestaurovat sami.
Objevují se ale i hlasy, že by se materiály neměly vracet do Iráku, ale těm, kterým patří a kterým je tajná policie sebrala - tedy Židům, potažmo Izraeli. "Nevidím důvod, proč by se to mělo navracet do Iráku. Je to dědictví židovské komunity v Iráku, takže ať jsou její členové kdekoli, je to jejich," řekl listu Jeruslam Post bývalý zaměstnanec ministerstva obrany Harold Rhode. "Když opouštěli Irák, vzali by si to sebou, pokud by mohli. Tóru jen tak neopustíte."
Rhode byl v roce 2003 v Iráku a dnes tvrdí, že o promočené dokumenty, které tehdy ležely na slunci neměl nikdo velký zájem. Až do chvíle, než jednou mluvil s bývalým ruským disidentem Natanem Šaranským a neřekl mu o nich. Šaranský potom zavolal Cheneymu a rozjela se akce na jejich záchranu.
Irácký velvyslanec v USA nemá pochybnost o tom, komu dokumenty patří: "...kvůli americké invazi zmizela v Iráku řada historických artefaktů," dodal Sumajdaj s tím, že z dohadování o tom, co komu náleží, "by naši američtí přátelé nevyšli příliš dobře".
Foto: profimedia.cz
