Irák: radikál Sadr vyhlásil příměří

Radikální šíitský klerik Muktada as-Sadr dnes nařídil zastavit na šest měsíců veškeré bojové akce svých milic. Mahdího armáda tak půl roku zůstane neaktivní a kanceláře as-Sadrova hnutí zavřou na tři dny.

Dnešní prohlášení tiskového mluvčího Házima al-Aradžího dává Iráku naději. Šestiměsíční klid zbraní na jihu chaosem zmítané země by mohl významně pomoci zklidnění situace.

Zřejmě nejsilnější šíitská ozbrojená skupina Džajš al-Mahdí, Mahdího armáda, má podle různých zdrojů na šedesát až sto tisíc ozbrojenců. Pro srovnání: všechny americké jednotky v Iráku čítají něco přes 160 tisíc mužů. V šíitských oblastech okolo Basry, kde má ještě Británie 5 500 mužů, je Mahdího armáda nejvýznamnější silou.

Agentura Reuters cituje poradce a mluvčího radikálního klerika Házima al-Aradžího, jak četl prohlášení podepsané as-Sadrem a nařizuje „zmrazit aktivity Mahdího armády bez výjimky, restrukturalizovat ji tak, aby sloužila svým zásadám, na maximální dobu šesti měsíců."

Rozhodnutí přišlo po dvou dnech zuřivé střelby, která znemožnila tradiční pouť do města Karbalá. Při srážkách šíitských milic s vládními jednotkami zahynulo 52 lidí a stovky tisíc poutníků musely uprchnout ze svatých míst. Prohlášení také navrhovalo tři dny truchlení nad násilím na pouti.

Mahdího armáda vznikla v roce 2003, když Američané rozprášili armádu a policii režimu Saddáma Husajna. Muktada as-Sadr byl jeden z mála šíitských vůdců, kteří od začátku odmítali americkou okupaci Iráku a domáhají se jejich odchodu, přestože Američané pomohli šíitům k vládě nad Irákem.

Sadrovci začali brzi vytvářet v mocenském vakuu svůj stínový aparát a napadat americká vojska. Brzy potom se Mahdího armáda dostala do mezinárodního povědomí, když několikrát porazila policejní a vojenské oddíly irácké vlády. Dnes jsou mahdisté nejvýznamnější šíitskou vojenskou silou operující v Iráku, která ráda tvrdí, že nemá nic společného s Íránem.

V Karbale spolu bojovala dvě šíitská hnutí. Mahdího armáda a Badrovy brigády, které jsou ozbrojeným křídlem proíránské Nejvyšší irácké islámské rady (SIIC). Badrovci za irácko-íránské války (1980-1988) válčili na straně svých souvěrců z Íránu. V současnosti mají okolo deseti tisíc mužů.

Třetí skupinou, která je zřejmě nejsilnější na jihu země a drží místo baserského guvernéra, je Strana islámské ctnosti, Fazíl (al-Fadhil). Šíité bojují i okolo Basry, kde se nachází asi sedmdesát procent irácké ropy, o nadvládu nad ropnými oblastmi a řada z nich se spojuje s kriminálními bandami, které se tradičně podílejí ma krádeži a pašování ropy.

Na fotografii: Kouř z výbuchu v ulicích města Karbalá, 28. srpen 2007

FOTO: AP