Irák, který si přeje skoncovat s těžkým dědictvím z dob režimu Saddáma Husajna, naléhavě potřebuje experty, aby mohl identifikovat nejméně půl milionu pohřešovaných, kteří dosud leží ve společných hrobech.
Je to velký úkol pro zemi, jež hledá usmíření sama se sebou, kde nesčetné rodiny ztratily veškeré stopy po svých blízkých za diktatury v letech 1979-2003 nebo v následujících letech strašlivých násilností. Mnohé tyto rodiny nemohou ani své mrtvé řádně oplakat, protože nebylo nalezeno tělo, a ani nevědí, jak jejich blízcí zahynuli, píše agentura AFP.
Tato náročná práce, která může trvat desítky let vzhledem ke svému rozsahu a problémům v terénu, kde se nalézají miny a munice, vyžaduje vysoce kvalifikované síly jak pro vykopávky, tak pro následné ohledání pozůstatků. Těch se Iráku dosud nedostává.
Mezinárodní výbor pro pohřešované osoby (ICMP), organizace zrozená z popudu bývalého amerického prezidenta Billa Clintona a financovaná západními zeměmi, od roku 2008 pořádá stáže určené pro zaměstnance iráckého Ústavu pro soudní lékařství a ministerstva pro lidská práva. Přednášky pořádané v severoiráckém Irbílu zahrnují simulace s plastickými kostrami zakopanými v zahradě nemocnice, kde se stáže konají.
"Snažíme se vytvořit tak realistický scénář, jak je to jen možné," vysvětluje koordinátor programu James Fenn a ukazuje na dvacítku stážistů v modrých kombinézách, kteří opatrně kopou v zemi.
Postupně se objevují obrysy desítky těl. Některá mají svázané ruce a nohy nebo nesou stopy zranění. Tým přistupuje k pečlivému odběru částí ostatků podle možností hrobu, pořizuje náčrty na milimetrový papír, fotografuje, sestavuje seznamy kostí a objevených stop, které pak budou předány justici. Přístup má být vědecký a důkladný.
"Naučili jsme se pracovat se zednickou lžící a kopat bez pomoci strojů, jako jsou buldozery, protože to působí škody a může to zničit spousty důkazů," vysvětluje jeden ze stážistů a vedoucí jejich vykopávek Saláh Husajn.
Jeden z jeho kolegů, Támir Hasan, měl bratra, který je od roku 1987 pohřešován. "Možná leží v jednom ze společných hrobů," říká smutně. Bez ohledu na to je tato práce jakousi jeho povinností již proto, že je zaměstnancem ministerstva pro lidská práva.
Když jsou kostry vykopány, předávají se dalšímu týmu z Ústavu soudního lékařství v Bagdádu, který je pověřen jejich prozkoumáním. Stážisté zkoumají kosti rozložené na stole a snaží se zjistit, kolika lidem patřily, jejich stáří a pohlaví, a vše pečlivě zaznamenávají pro příští vyšetřování.
Podle šestadvacetiletého dentisty Dáuda Abbúda je tato stáž velmi užitečná, protože pomáhá spravedlnosti. Mnohé rodiny přicházejí do Ústavu soudního lékařství, aby se pokusily najít své blízké. "Snažíme se jim pomáhat," říká. Od roku 2008 bylo vyškoleno již 170 lidí, ale potřeba je obrovská, zdůrazňuje Jonathan McCaskill, šéf programu ICMP pro Irák.
Vláda pracuje s předpokladem 500 tisíc pohřešovaných, ale podle některých údajů jich je přes milion. Jde o oběti represí, zejména mezi kurdským a šíitským obyvatelstvem v 80. a 90. letech, a ozbrojených konfliktů mezi Irákem a jeho sousedy.
"Dozvěděli jsme se, že v zemi je nejméně 270 společných hrobů," uvádí McCaskill. "Většina pochází z dob bývalého režimu, ale to neznamená, že některé nemohou být i pozdější. Je nepochybné, že mnoho společných hrobů pochází i z dob náboženských násilností, při nichž v letech 2006-2007 zahynuly tisíce lidí," konstatuje. "Po pádu Saddáma začali lidé hledat své blízké a kopali sami," připomíná McCaskill. Tato praxe, která pak byla zákonem zakázána, způsobila mnoho zmatků při identifikaci těl.
ICMP rovněž s iráckou vládou spolupracuje na programu identifikace pomocí DNA, což je mnohem věrohodnější technika, ale je složitá a drahá. Nyní by vzorky měly být analyzovány v sídle ICMP v Sarajevu.
Vzdělávání bude zatím pokračovat nejméně dva roky. Ale bude taková stáž stačit pro náročnou práci v terénu? "Jsem připraven pracovat ve skutečných masových hrobech," soudí Támir Hasan.
