Nejméně 25 šíitských poutníků přišlo o život při třech sebevražedných útocích na jejich procesí v centru Bagdádu. V Kirkúku si sebevražedný atentát vyžádal 22 obětí na životech. Další čtyři lidé byli zabiti při explozi bomby u Bákuby asi 60 kilometrů severovýchodně od Bagdádu.
Dnešek tak v Iráku patří k nejkrvavějším dnům za poslední týdny, kdy zde panovalo jisté zklidnění, jež umožnilo hovořit o postupném stahování americký vojáků.
Atentáty, které nastaly časně ráno v bagdádské čtvrti Karráda, si rovněž vyžádaly na 70 zraněných. Mezi mrtvými jsou i ženy a děti. Sebevražedné útoky podle policie spáchaly zřejmě tři ženy.
V Kirkúku se při demonstraci Kurdů odpálil sebevražedný útočník a zabil přitom 11 lidí a dalších 50 zranil. Po atentátu začal neznámý útočník střílet. Následná panika způsobila, že dalších 11 osob bylo ušlapáno a dalších 60 rozbouřený dav zranil.
Skupiny poutníků v těchto dnech směřují do bagdádské šíitské čtvrti Kázimíja na severu města, kde se až do úterý slaví šíitský svátek. Očekává se, že zdejší zlatou mešitu, kde je pohřben imám Músa Kázim, navštíví až milion věřících. Tento uctívaný šíitský mučedník, sedmý z 12 imámů, zemřel na otravu v bagdádském vězení v roce 799.
Úřady v souvislosti se svátkem zvýšily bezpečnostní opatření. Ve čtvrti Kázimíja bylo rozmístěno na 5000 policistů a vojáků. Čtvrť je uzavřena, automobily sem nesmějí vůbec a pěší, zejména ženy, jsou přísně kontrolováni.
Poutníci se v minulosti často stávali terčem útoků ze strany radikálních sunnitů, mezi něž patří i teroristé ze sítě Al-Káida. Vyznavači sunnitské větve islámu považují šíity za odpadlíky od víry. V neděli zabil neznámý střelec jižně od Bagdádu nejméně sedm poutníků.
Nejhorší bilanci měly násilnosti během šíitské pouti ke zlaté mešitě v roce 2005, kdy zahynulo přes tisíc lidí. Mezi poutníky na jednom z mostů vypukla panika po rozšíření zprávy, že v davu jsou sebevražední atentátníci. Lidé se utopili, nebo je ušlapal dav.
V Kirkúku Kurdové manifestovali proti návrhu sporného volebního zákona, který by mohl znamenat odklad místních říjnových voleb. Ten sice schválil kurdský parlament, ale prezidentská rada jej vetovala.
Kurdové se stavějí proti zákonu zejména proto, že jde o rozdělení pravomocí mezi komunitami Kurdů, Arabů a Turkomanů nad oblastí Kirkúku bohatou na ropu. Bývalý prezident Saddám Husajn vyčlenil toto město z iráckého Kurdistánu, který je od roku 1991 prakticky nezávislý.
Kurdové si dnes v novém Iráku upevnili své postavení a požadují, aby bylo město Kirkúk i jeho region ke Kurdistánu ležícímu o 50 kilometrů dále přičleněny.
Dnešní násilnosti nastávají v období, kdy se irácká vláda a americké velení v Iráku radovaly, že násilí v Iráku je na ústupu. Američtí představitelé toho využili, aby zdůvodnili své rozhodnutí postupně snižovat americký kontingent v Iráku, v němž je nyní 145 tisíc vojáků.
V Iráku bylo od začátku války v březnu 2003 zabito 4124 amerických vojáků, ale již je zřejmé, že červenec s jedenácti mrtvými bude patřit k těm měsícům, kdy jich padlo nejméně.
Foto: AP
