Předseda íránského parlamentu Alí Larídžání ještě vyostřuje slovní přestřelku mezi Západem a Íránem. Ten chce budovat další zařízení pro obohacování uranu a navíc nyní tvrdí, že nemá smysl být signatářem smlouvy o nešíření jaderných zbraní.
Íránský viceprezident Alí Akbar Sálehí obvinil západní státy, že přinutily Írán k rozhodnutí postavit dalších deset továren na obohacení uranu. Předseda íránského parlamentu Alí Larídžání navíc prohlásil, že účast na Smlouvě o nešíření jaderných zbraní (NPT) má teď pro Írán malý význam.
Kvůli tomu, že svět chce, aby Írán zastavil budování podniku na obohacování uranu u Kommu, prý vláda rozhodla postavit deset dalších takovýchto zařízení. Írán výstavbu tohoto nového provozu několik let tajil a informoval o něm až letos v září.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) minulý týden rezolucí nařídila Íránu zmrazit projekt u Kommu. Íránská vláda pak překvapivě o víkendu oznámila, že jí parlament nařídil zajistit do roku 2020 výrobu 20 000 megawattů energie v jaderných elektrárnách. K tomu je zapotřebí až 300 tun jaderného paliva, což znamená uvést do provozu půl milionu centrifug.
V továrně v Natanzu jich zatím je v provozu 5000. "Neměli jsme v úmyslu budovat nové provozy jako Natanz, ale Západ nechce porozumět mírumilovnému poselství Íránu," řekl Sálehí.
ČTĚTE TAKÉ: Írán ohlásil obří manévry armády i revolučních gard
„Protiimperialistický gladiátor" bodoval v Jižní Americe
Larídžání prohlásil, že MAAE svým rozhodnutím z minulého týdne nejvíc poškodila NPT. "Teď už není rozdíl mezi tím, zda jste členy NPT, nebo zda z ní vystoupíte," řekl.
Íránské jaderné provozy jsou pod dohledem MAAE právě díky členství Íránu v NPT. Teherán dosud nehrozil vystoupením. Analytici se domnívají, že tím by se Teherán přiznal ke zbrojním ambicím a vyprovokoval vojenský útok. Konzervativní deník Kejhán ale dnes napsal, že možná nadešel čas z NPT vystoupit.
Zástupce ruského ministerstva zahraničí prohlásil, že Moskva je prohlášeními íránských politiků znepokojena. Rusko pomohlo Íráncům dostavět reaktor v Búšehru, který zatím nebyl spuštěn, ale Rusko s tím počítá v březnu, kdy budou Íránci slavit perský Nový rok.
K Íránu se dnes vyjádřil také francouzský ministr zahraničí Bernard Kouchner. Víkendovou reakci Teheránu na rezoluci MAAE považuje za "dětinskou". "Írán zahájil velmi nebezpečnou hru, jeho reakce jsou nesouvislé a emocionální," řekl francouzskému rozhlasu.
V rozhovoru pro list Le Figaro se ale přimlouval také za to, aby Írán dostal "poslední šanci" k dialogu. "Proč v neděli Írán oznámil, že chce stavět dalších deset továren na obohacování uranu, když zatím nemá v provozu ani jednu atomovou elektrárnu, v níž by spaloval jaderné palivo? Je velmi nebezpečné, jestliže Írán stále odmítá plnit požadavky nezávislé agentury, jakou je MAAE," řekl ministr.
USA, které letos přizvaly Írán k dialogu o jeho jaderném programu, daly Teheránu na dohodu čas do konce roku. Nepodaří-li se k ní dospět, čekají Írán asi nové mezinárodní sankce. Izrael hrozí vojenským řešením problému.
Mluvčí britského premiéra Gordona Browna řekl, že by Londýn mohl koncem roku vyhlásit nové sankce vůči Íránu, i když Londýn stále dává přednost dialogu. Německý ministr zahraničí Guido Westerwelle oznámil, že "odmítne-li Írán podanou ruku, musí se připravit na přísnější sankce".
Foto: ČTK/AP
