V Íránu začaly prezidentské volby, které mohou rozhodnout i tom, zda bude tato osmdesátimilionová muslimská země pokračovat v otevírání se Západu. Podle záběrů iránské státní televize se před volebními místnostmi v řadě měst tvořily dlouhé fronty. Konec hlasování je plánován na 15.30, ale kvůli vysoké volební účasti může být hlasování - stejně jako v předchozích volbách - o pár hodin prodlouženo.
"Každý by měl volit v těchto důležitých volbách. Osud země je v rukou lidu," vyzval v pátek opět Íránce nejvyšší duchovní vůdce země ajatolláh Alí Chameneí. Očekává se, že volební účast dosáhne asi sedmdesáti procent. V předchozích volbách v roce 2013 přišlo téměř 73 procent voličů.
Jeden z hlavních favoritů pátečních voleb, současný prezident Hasan Rúhání, po odhlasování vyzval ke klidu. Apeloval mimo jiné na íránské revoluční gardy, které podle tiskových agentur podporují jeho největšího volebního soupeře, konzervativního klerika Ebráhíma Raísího, aby do voleb nezasahovaly.
Podezření, že revoluční gardy pomohly zfalšovat výsledky voleb v roce 2009, vedla tehdy k několikaměsíčním nepokojům v zemi. Proti nim vláda tehdejšího prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda tvrdě zasáhla, desítky lidí zemřely a stovky byly zatčeny.
Na bezpečnost íránských voleb dohlíží po celé zemi na 350 tisíc členů ozbrojených složek, uvedla státní televize.
Přes 55 milionů iránských voličů vybírá ze čtyř kandidátů, ač do souboje o prezidentský úřad se přihlásilo původně na 1600 Íránců včetně téměř 140 žen. Z nich ale dvanáctičlenná Rada dohlížitelů vybrala jen šest mužů, dva z nich tento týden odstoupili.
Největší šance na úspěch má současný prezident Rúhání a konzervativní klerik Raísí, jenž je blízkým spojencem ajatolláha Chameneího. Nezíská-li žádný ze čtyř kandidátů přes 50 procent hlasů, utkají se dva nejúspěšnější 26. května ve druhém kole.
