Pokud bude zrušena jaderná dohoda světových mocností z roku 2015, je Írán schopen do pěti dnů vyrobit vysoce obohacený uran. Írán omezil svůj jaderný program výměnou za zrušení hospodářských sankcí v rámci dohody, kterou v roce 2015 podepsal s USA, Ruskem, Čínou a Británií, Francií a Německem. Nový americký prezident Donald Trump však schválil uvalení nových sankcí na Írán a íránský prezident Hasan Rúhání následně varoval, že Írán odstoupí od dohody o svém jaderném programu, budou-li Spojené státy pokračovat v politice sankcí a donucování.
Rúhání sice zdůraznil, že prioritou je zachování dohody z roku 2015, rovněž ale uvedl, že obnovení íránského jaderného programu by bylo možné i do několika hodin.
"Prezidentovo tvrzení nebylo nepodložené," řekl ředitel íránské organizace pro jadernou energii Alí Akbar Sálehí. "Pokud se rozhodneme, budeme schopni docílit dvacetiprocentního obohacení uranu do pěti dnů," dodal s tím, že v první řadě se však Írán bude snažit o zachování dohody z roku 2015.
Írán markantně snížil počet centrifug k obohacování uranu v podzemním jaderném pracovišti Fordo. Ponechal si jich pouze tisíc, které slouží k výzkumu. Podle dohody z roku 2015 se uran v příštích patnácti letech ve Fordo obohacovat nesmí.
Zatímco mírně obohacený uran se využívá zejména v jaderných elektrárnách, vysoce obohacený uran může sloužit k výrobě jaderných zbraní. Írán tvrdí, že jeho jaderný program neslouží k výrobě zbraní.
Americký prezident Trump při své předvolební kampani označoval dohodu z roku 2015 za nejhorší, jaká byla kdy podepsána, a hrozil, že ji nechá zrušit. Nakonec jeho administrativa oznámila, že dohodu rušit nebude, ale že zavede sankce kvůli balistickému programu a aktivitám Íránu na Blízkém východě.
Teherán stejně jako Rusko podporuje vládu v Damašku, má také velký vliv na vládu v Bagdádu a pomáhá jemenským šíitským povstalcům.
