Izrael představil řadu požadavků, které by konečnou dohodu o íránském jaderném programu učinily přijatelnější i pro něho, než je prozatímní dohoda, kterou sjednaly světové mocnosti a Teherán v minulém týdnu. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov mezitím vyvracel názor izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že dohoda s Íránem povede k novým závodům ve zbrojení v Perském zálivu.
Izraelský ministr mezinárodních vztahů a pro strategické záležitosti Juval Steinic, blízký Netanjahuův spojenec, při prezentaci těchto požadavků řekl, že ujištění prezidenta USA Baracka Obamy o bezpečnosti Izraele nejsou dostačující. Podle něj by se prozatímní dohoda měla radikálně změnit. Zároveň upozornil, že možnost použití síly proti Íránu ze strany Izraele zůstává "na stole".
Mezi izraelské požadavky patří zastavení veškerého výzkumu a vývoje v oblasti moderních odstředivek sloužících k obohacování uranu. Steinic vyjádřil obavu, že Teherán, pokud bude moci pokračovat v tomto výzkumu, bude schopen produkovat dostatek vysoce obohaceného uranu pro jaderné bomby za tři nebo čtyři měsíce.
Steinic také označil za nezbytné snížení počtu operačních odstředivek, které by Írán směl mít, uzavření podzemního zařízení na obohacování uranu Fordo, převezení již vyrobených zásob lehce obohaceného uranu mimo Írán nebo možnost mezinárodních inspekcí, které by zajistily kontroly plnění dohody "kdekoli a kdykoli". Dodal i požadavek, aby Írán osvětlil všechny svoje minulé jaderné aktivity, u nichž existuje podezření, že měly vojenský rozměr.
Podle Steinice by při zařazení těchto podmínek byla dohoda "rozumnější", protože ta stávající obsahuje "nezodpovědné ústupky" vůči Íránu.
Izrael nejostřeji kritizuje rámcovou dohodu uzavřenou minulý týden v Lausanne mezi Íránem a šesti mocnostmi v čele s USA.
Ministr ocenil Obamovo nedělní ujištění týkající se americké podpory Izraele v případě ohrožení. Zároveň ale upozornil, že to nestačí.
"Pokud Írán vyrobí jadernou zbraň, bude to hrozba pro samotnou existenci Izraele," řekl Steinic s tím, že židovský stát musí hledět i na to, že uvolnění sankcí proti Íránu této zemi umožní mít více peněz na to, aby financovala nepřátele Izraele, jako je libanonský Hizballáh nebo palestinský Hamas.
Steinic upozornil, že Izrael se bude snažit přesvědčit Západ, aby smlouvu radikálně změnil. Hlavní nápor chce židovský stát vést v americkém Kongresu, jehož slovo je v dané otázce podle něj rozhodující.
Lavrov řekl, že není důvod, proč by dohoda s Íránem měla vést k závodům ve zbrojení. "Írán bude nejvíce kontrolovanou a prověřovanou zemí, pokud máme zásady dohodnuté v Lausanne převést do jazyka praktických dohod," sdělil. Šéf ruské diplomacie také dodal, že dohoda umožní Íránu splácet závazky vůči Rusku v jejich jaderné spolupráci.
Americký ministr energetiky Ernest Moniz řekl, že jaderná dohoda vyjednávaná s Íránem by neměla být vnímána jako smlouva na deset let, ale jako věčný dokument. Podle něj dohoda přinese "bezprecedentní přístup" k íránskému jadernému programu a také jeho "transparentnost".
V projevu k novinářům v Bílém domě Moniz také řekl, že dohoda není postavena na důvěře vůči Íránu, ale na pevných omezeních, zabraňujících Íránu vyrobit jadernou zbraň.
Upozornil, že by také měla zajistit, aby trvalo minimálně jeden rok od zániku smlouvy, než by Írán mohl vyrobit bombu.
Americký Bílý dům zároveň sdělil, že harmonogram rušení sankcí vyplývající z dohody s Íránem nebyl zatím vypracován.
