Plány preventivního úderu židovského státu proti íránským jaderným zařízením jsou stále konkrétnější. V rozhovoru pro deník Maariv odcházející ministr civilní obrany Matan Vilnai uvedl, že vláda v Tel Avivu počítá s 30 dní trvající válkou a 500 mrtvými Izraelci.
Tyto informace sice nejsou nové, blízkovýchodní experti a komentátoři o nich s odvoláním na izraelské vládní a vojenské kruhy hovoří už řadu měsíců, ale v současné stále napjatější situaci a navíc z úst ministra nabývají zmiňovaná čísla nový význam.
Izraelská vláda se zjevně intenzívně zabývá možnými důsledky útoku na Írán. "Analýzy ukazují, že půjde o válku na několika frontách, která potrvá 30 dní," řekl Vilnai listu Maariv.
Ministr uvádí, že podle ministra obrany Ehuda Baraka by mohlo zemřít zhruba 500 Izraelců, pokud by na města v zemi dopadly každý den stovky raket.
"Není důvod k hysterii," dodává Vilnai. Civilní obrana je podle něj připravena tak dobře, jako nikdy předtím. Podle jedné ze zpráv v izraelských médiích podporují premiér Benjamin Netanjahu a šéf obrany Ehud Barak úder na Peršany ještě před prezidentskými volbami v USA letos v listopadu.
Oběma politiků se k tomu ale nedostává rozhodující podpory jak v armádě, tak v bezpečnostním kabinetu.
V případě války hrozí odvetné akce nejen z Íránu, ale také ze strany islamistů na palestinských územích a proíránských milic Hizballáh v Libanonu.
Vychází se z toho, že Palestinci v pásmu Gazy disponuje nejméně 10 tisíci raketami a Hizballáh asi 50 tisíci raketami, které můžou doletět až do Tel Avivu.
Spojené státy se oficiálně stále snaží Izrael od napadení Íránu odradit. Americký ministr obrany Leon Panetta prohlásil, že podle jeho názoru izraelská vláda dosud o zahájení války nerozhodla.
Ve snahách o diplomatické řešení situace prý existuje ještě "prostor v jednání".¨
Panetta dodal, že Izrael je "nezávislý stát", který bude koneckonců bránit své "národní zájmy".
Izrael považuje´íránský atomový program za v současnosti největší ohrožení své existence. Lze jen hádat, zda židovský stát útok opravdu plánuje, či zda jen vytváří tlak, aby se pohly kupředu rohovory o íránském jaderném programu s pěti zeměmi, které mají v Radě bezpečnosti OSN právo veta, a Německem.
